Byla to sice druhá ztráta za sebou, ale i tentokrát si fotbalisté Hradce Králové mohou říct, že jim v tabulce neublížila.
Navíc remíza na hřišti pražské Dukly není výsledek k zahození, protože domácí i přes postavení v tabulce, které neodpovídá jejich ambicím, díky své nedávné prvoligové minulosti nadále patří k nejobávanějším rivalům.
A ukázali to i proti Hradci, jenž na rozdíl od výkonů v minulých utkáních nebyl na hřišti zdaleka dominantní. „Dukla hraje takhle v každém zápase, soupeře přehrává, ale dává málo gólů a tím trpí,“ uvedl k předposlednímu zápasu podzimu hradecký kouč Zdenko Frťala.
Bylo to tak i v zápase s Hradcem, který ale přesto šel na začátku druhého poločasu do vedení. Protože ho čtvrt hodiny před koncem, neudržel a nové nezískal, ztratil dva body. I chudší bodový zisk však Hradečtí vítají. „Remízu stoprocentně bereme, protože domácí měli v prvním poločase dvě stoprocentní šance. Přečkali jsme je a šli i do vedení. Přesto ale asi všichni viděli, že to dneska bylo ubojované utkání,“ uvedl trenér Hradce.
Po bezbrankovém poločase se v hradeckém útoku prosadil Daniel Vašulín. Borec, který v sobotním prohraném zápase s Prostějovem nastoupil po dlouhém zranění až ve druhém poločase, se tentokrát ocitl v základní jedenáctce. A na začátku druhé půle se odvděčil parádní individuální akcí, na jejímž konci míč poslal přesně k tyči domácí branky.
„Ukázal, že je připravený jednou hrát velký fotbal,“ potěšilo Frťalu, který Vašulína poslal na hřiště místo Prekopa, v poslední době hrajícího velmi dobře. To trenér ocenil: „Odvádí stoprocentní výkony, ale potřebovali jsme zátěž trochu rozložit.“
Remízou získaný bod Hradci udržel první místo a až na jedinou drobnou výjimku i stejný odstup od dalších týmů. Co pomohlo nejvíc? Jednak remíza druhé Líšně s třetím Prostějovem, který v sobotu Hradci připravil první porážku v tomto ligovém ročníku. A jednak porážka Žižkova ve Vlašimi. Ta znamená, že Hradec i přes ztrátu svůj náskok na jednoho z velkých favoritů žižkovskou Viktorku navýšil na šest bodů.
Bez covidu bych si nezahrálHradecký útočník Daniel Vašulín by jistě nechtěl brát na milost podzimní nelehkou koronavirovou situaci, ale v jeho případě v souvislosti s covidem-19 platí, že všechno špatné může být i k něčemu dobré. „Kdyby covidové pauzy nebyly, na podzim bych se na hřiště asi už nepodíval,“ sděloval po včerejším zápase na Dukle, do kterého poprvé po dlouhém zranění naskočil od začátku. Jeho úvaha je logická. Kdyby totiž covidové pauzy, které jednak opozdily start druholigového ročníku a jednak soutěž v říjnu na měsíc přerušily, v těchto dnech by se už dávno nehrálo. „Měl jsem proto hodně času na uzdravení mého kotníku, teď se cítím v pořádku a ještě jsem si na podzim zahrál,“ pochvaloval si střelec jediné branky Hradce ve včerejším zápase na hřišti pražské Dukly. Vašulín naposledy naskočil do druholigového zápasu na konci srpna, kdy se svým prvním gólem nejen v sezoně, ale i v hradeckém dresu podílel na výhře 4:3. Poté ale přesně tři měsíce v lize absentoval, fanouškům se připomněl až v sobotním utkání s Prostějovem. Vstup do zápasového kolotoče to ale nebyl šťastný, Hradec prohrál a bylo z toho velké zklamání. Nyní na Dukle sice lídr soutěže znovu nevyhrál, avšak alespoň získal bod. I díky tomu, že se právě Vašulín na začátku druhé půle na hranici pokutového území soupeře krásně uvolnil a pak z poměrně velkého úhlu dal gól. „To, že jsem v úhlu, jsem vůbec nevnímal. V hlavě jsem měl, že se otočím a levačkou vypálím na přední tyč, a to se vlastně podařilo,“ popsal gólovou situaci hradecký útočník. |
