Ano, právě soudržnost, organizace hry, enormní bojovnost a týmové pojetí stojí za tím, že Jihočeši konečně začali zapisovat do tabulky tolik potřebné body.
Za šest kol Dynamo nevyhrálo ani jednou. Nepředvádělo špatné výkony, ale nevydrželo hrát stejně celý zápas. Hráčům chybělo i sebevědomí a začali si uvědomovat, že situace začíná být vážná.
Všechno se otočilo před týdnem na Spartě, kde Budějovice vyhrály ve velkém stylu 4:2. Pak zvládly i náročný střet s Bohemians a bod urvaly rovněž s Plzní. Ani jeden z výsledků nebyl náhodný.
„Pracujeme na týmovém pojetí a jednotlivé výkony pak jdou nahoru. Nechci vyzdvihovat jednotlivce, ale kolik toho naběhá na hrotu Patrik Brandner a jak spolupracuje s Mickem van Burenem a Karolem Mészárosem, z toho mám radost,“ přiznává hlavní kouč.
Právě ofenziva černobílých se rozhýbala a nabyla na nápaditosti. Kromě neúnavného Brandnera a rozjetého Mészárose k tomu výrazně přispěly i návraty Micka van Burena a Pavla Šulce. Oba prokazují, jak kvalitními fotbalisty na české poměry jsou.
Holandský forvard se přesunul z hrotu na křídlo, vyniká důrazem v osobních soubojích, prací s míčem i technikou. Van Burenova přítomnost na hřišti značí ještě jednu výhodu - obrany soupeřů mají před posilou ze Slavie patřičný respekt a tím získávají budějovičtí fotbalisté prostor k šancím.
Soudržný týmový výkon i proti nejlepším českým celkům podtrhuje ještě jeden příklad. Ve středu obrany se ustálila dvojice Matej Králik - Maksym Talovierov a mimo sestavu se ocitl budějovický odchovanec Lukáš Havel, kometa minulé sezony, která rostla vedle končící legendy Tomáše Sivoka.
Byť trenér logicky nechce sahat do fungující zadní řady, Havel šel do hry proti favoritům v posledních minutách na pozici ve středu hřiště, aby pomohl k udržení výsledku. Ale nevidíte na něm žádné zklamání. Naopak už před střídáním čiší z 24letého obránce odhodlání. Na hřišti pak zvládne pár soubojů, pomůže spoluhráčům; a právě tak funguje tým.
„Před týdnem jsme byli dole a čekaly nás tři těžké zápasy. Sedm bodů je pro nás odměnou za poctivý přístup a nasazení v každém tréninku. Ke konci už toho měli všichni dost, ale vydali se ze všech sil. Takhle si představuji, že by měl hrát náš tým. To je naše cesta,“ oceňuje Horejš.
Sobotní bezbranková remíza s Plzní měla ještě jednoho hrdinu. V brance Jihočechů poprvé v soutěžním zápase nastoupil Vojtěch Vorel, host ze Sparty, pro něhož šlo zároveň o premiéru v první lize. A chytal spolehlivě, čisté konto je pro něj odměnou.
„Bylo to rozhodnutí celého realizačního týmu, i s Jardou Drobným. Vojtu jsme sem brali s tím, že by měl do budoucna nahradit Drobase. Svou roli zná a ví, že šance pro něj přijdou. V tréninku vypadá skvěle a jsem rád, že to v zápase potvrdil,“ vysvětlil kouč nasazení 24letého brankáře.
„Docela mě překvapilo, že jsem před utkáním ani nebyl nervózní,“ usmál se Vojtěch Vorel.
Při zápase ani neměl čas na nejistotu, od začátku byl v permanenci. Plzeň v úvodní čtvrthodině zatlačila domácí a Drobného náhradník musel být ve střehu. Viktoria hrozila zejména ze standardních situací. Jen rohů kopala šestnáct. „Připravovali jsme se na to, že soupeř bude mít hodně standardek, navíc hrozí díky dobrým hlavičkářům. Ale odbránili jsme to dobře. Měli závary, ale ne vyložené šance,“ dodal.
Dlouhé čekání na svůj premiérový start urostlý brankář zvládl a odměnou mu bylo čisté konto. „Pozice brankáře je specifická. Snažil jsem se neustále pracovat a čekat. Nemělo cenu klopit hlavu. Počkal jsem si a vyšlo to,“ radoval se.
Dynamu se tak po zhruba čtvrtině soutěže dýchá lépe. Má deset bodů a je dvanácté. Uspokojit se ale černobílí nemohou. „Získali jsme skvělých sedm bodů, ale makat musíme pořád dál. Sezona ještě bude dlouhá,“ podotkl Vorel.
V příštím kole pojedou Jihočeši k utkání do Brna, pak přivítají doma Karvinou.