Guélor Kanga posílá do světa nadšené vzkazy, jak se těší zpátky do Bělehradu. Ještě si chvíli užije zbytek dovolené a pak už je domluvený se slavnou Crvenou zvezdou, že se po dvou a půl letech vrátí.
Do toho se objeví zpráva, že ho láká Celta Vigo, která se zachránila ve španělské lize.
Ale jak na něj budou vzpomínat české trávníky?
I kdybychom do množiny cizinců počítali také Slováky, mizí jeden z nejlepších. Ne-li vůbec nejlepší.
Rosický potvrdil odchod Kangy: Naše představy splňoval jen poslední tři měsíce |
Kanga za sebou nechává prach drzosti, naštvání, arogance i nepochopení.
Ještě zásadnější je navíc otázka, jak citelný zásah to bude pro Spartu. Už takhle - byť se na jaře pod novým trenérem Kotalem obdivuhodně zvedla - byla příliš křehká.
Jestli se na někoho dalo spolehnout, tak na šikovného, rychlého a paličatého chlapíka z Gabonu. Jen za uplynulou sezonu mu napočítali 12 ligových gólů a pět asistencí. Dominantním výkonem ve finále poháru navíc pomohl ukončit šestileté sparťanské čekání na jakoukoli trofej.
Jaký dává smysl, že odchází coby volný hráč, čili zadarmo?
Komu takový krok vyhovuje?
A proč se to stalo?
Když ta pozoruhodná fotbalová postavička na začátku února 2018 dorazila do Prahy, byla od první chvíle k nepřehlédnutí. Z letadla vystoupil Kanga ve svítivě žlutých teniskách a v černém kompletu s hromadou bílých lebek pod krkem a na břichu.
Následovala smršť egoistických gest a zbytečných žlutých karet, ale zároveň spousta gólů a užitečné práce, která průměrné Spartě pomáhala výš. I když si Kanga nenašel přátele, nikomu nemohl být lhostejný. Coby střední záložník si udržel výstavní bilanci: co tři zápasy, to jeden gól. „Přeju si, aby ve Spartě zůstal každý kvalitní hráč,“ prohlásil trenér Václav Kotal v půlce června.
Kanga kvalitní byl, dokonce velmi kvalitní. Převyšoval všechny sparťany a řadil se mezi tři nejlepší fotbalisty celé ligy.
Jenže působil jako cizí element.
Devětadvacetiletý borec žije ve své bublině. Nepochybuje sám o sobě. Láteří, když není po jeho. Stačí mu nepřihrát balon na pět metrů a hned máchá rukama. I když se po gólech pyšně plácal dlaní do sparťanského loga, loajálnost z toho nečišela ani v nejmenším.
Nabízený nový kontrakt od Sparty odmítl. Nestačilo mu pětadvacet milionů korun za sezonu a hlavně mu nepřišlo adekvátní, aby dostával pouze roční smluvní jistotu, kterou by svými standardními výkony - pokud by je na hřišti prokázal - automaticky prodloužil.
Načež se odmlčel, na sociálních sítích nevhodně zkritizoval sportovního ředitele Tomáše Rosického a plynule přeplul na druhý břeh.
Ano, klasický Kanga.
Náladový jájínek.
Ale s tím musela Sparta počítat, protože měla čas, aby ho dostatečně poznala.
Kangův odkaz na Letné. Spartě vyhrával zápasy, provokoval i tropil hlouposti |
Teď je čas, aby poznala sama sebe.
Touží po třech jménech z české reprezentace: nejblíž je dohoda se stoperem Ondřejem Čelůstkou (Antalyaspor), nabídku zvažuje krajní záložník Ladislav Krejčí (Boloňa) i defenzivní štít David Pavelka (Kasimpasa).
Každopádně Kangovu roli nemůže nahradit žádný z nich. Odchází naprosto stěžejní hráč a Sparta musí mít plán, jak ho nahradit. Celá záložní řada totiž na Kangovi vyloženě stála. On dokázal během zápasů vyplňovat kategorie defenzivního štítu, špílmachra i produktivního pomocníka.
Cizinci, kteří zanechali v lize výraznou stopu |
Edin Džeko43 zápasů, 16 gólů. Vzhledem k tomu, že ho pak Teplice prodaly za 100 milionů korun do Wolfsburgu, byla to unikátní trefa nejen na české poměry. Vysoký, hubený teenager, jenž měl tvář plnou uhrů, přicházel za dva miliony ze Sarajeva. Nakonec to Džeko dotáhl mezi šlechtu a nastřílel 50 gólů ve třech nesmírně náročných soutěžích: v německé, anglické a italské lize. Dvakrát vyhrál Premier League a svou cenou vyšplhal k miliardě! |
Leandro Lazzaro Liuni83 zápasů, 34 gólů. Skvělá vizitka! V Liberci v něm našli poklad, který z Argentiny doporučil hráčský agent Pavel Zíka. „Strašná zima,“ oklepal se černovlasý argentinský útočník při vzpomínce na osudný leden 1998. Po zimní přípravě ve sněhu nastoupil proti Opavě a sestřelil ji hattrickem. Mimochodem, v ten samý den vyhráli Češi olympiádu v Naganu. Byť po třech letech přestoupil do Sparty, česky se nikdy obstojně nenaučil. |
Wilfried Bony59 zápasů, 22 gólů. Původní smlouva, kterou měl jako teenager ve Spartě, zněla na dvacet tisíc korun měsíčně. Když útočník z Pobřeží slonoviny o osm let později podepisoval angažmá s Manchesterem City, mohl si penězi dláždit chodník k přepychové vile. Z Bonyho se (přes štace v Arnhemu a Swansea) vyklubal zabiják s ohromným zrychlením a gumovým výskokem. Bohužel na vrcholu příliš zpohodlněl, klidně by se dalo říct zlenivěl. |
Nikolaj Komličenko76 zápasů, 46 gólů. Impozantní čísla, co říkáte? Zprvu náladový ruský habán se postupně proměnil na spolehlivou zbraň hromadného ničení. Za Mladou Boleslav, před svým stomilionovým přestupem do Dynama Moskva, nastřílel devětadvacet branek během jediné sezony. Komličenko se mezitím prosadil taky do ruské reprezentace. „Díky, česká ligo. Bez tebe bych se tak velkého kroku nedočkal,“ loučil se Kolja letos v lednu. |