„Jedeme na Duklu, pak máme doma Líšeň, může se to zamotat různým způsobem. Ale myslím, že my jsme tým, který může uspět kdekoliv, když mu to sedne. V Jihlavě taky nikdo nečekal, že vyhrajeme, takže ani na Dukle nedáme kůži lacino. A dokud bude naděje na záchranu žít, budeme se rvát,“ sliboval varnsdorfský trenér David Oulehla.
Do problémů Slovan dostala dlouhá série bez výhry. Z posledních šesti zápasů uhrál jediný bod, pětkrát odešel poražen. „Neodehráli jsme ta utkání špatně, ale nezvládli jsme to výsledkově. Po té poslední porážce v Sokolově jsme cítili, že je dobře, že máme týden pauzu, že se vrací ten klasický cyklus, protože hráči byli hodně dole. Jsem rád, že se nám to během toho týdne povedlo nastartovat, že jsme nad Vítkovicemi vyhráli a pořád žijeme,“ ulevilo se trenérovi.
Varnsdorf žije! Nechci dát podpis pod sestup, řekl Ondráček |
I pro něj, jakožto pro mladého kouče, je boj o záchranu velký nápor na nervy. „Snažím se týmu pomoct, aby ten tlak byl spíš na nás na trenéry. Prožívám to normálně, čekal jsem to, jsem nastavený na to, že se o to budeme rvát do posledního kola. Horší je, když máte očekávání, a ta se nedaří naplnit, to pak přichází frustrace. Ale já na to připravený byl. Loni jsme skončili šestí, ale pak přišla obrovská obměna kádru. Přišli mladí kluci, kteří jsou šikovní, ale musejí se otrkat.“
S tím, že bude Varnsdorf bojovat o záchranu, Oulehla počítal od začátku. „Bylo mi to jasné hned poté, co po úspěšné sezoně odešlo nějakých pět šest hráčů. Tušil jsem, jak to bude, a snažím se s tím nějak popasovat. To samé kluci. A věřím, že to zvládneme,“ je přesvědčený trenér. Loni se Varnsdorf opíral o neprostupnou defenzivu, zato letos je děravá. Slovan v 28 zápasech inkasoval 63 gólů, hůř jsou na tom už jen sestupující Vítkovice.
 |
„Loni jsme tu měli Kozmu, Zbrožka, silového štítového hráče Kodeše, samé osobnosti, takže to fungovalo. Letos bojujeme, ale cítíme, že jsme malí a slabí. V klíčových soubojích propadáme,“ vidí kouč.
Jak se blíží konec soutěže a Varnsdorf stále nemá jistou záchranu, Oulehla nemá klidné spaní. „Samozřejmě se mi teď asi spí trochu hůř, přemýšlím nad tím víc. Je čím dál těžší trefit se do sestavy, protože někteří vypadávají pro karty, Rudnytskyy, což je pro nás klíčový hráč, se zranil. Je to těžší, ale v tom je úloha trenéra. Já si myslím, že v krizových situacích se nejvíc naučíte, člověka to posune dál, aby byl zase silnější, až se s podobným problémem potká příště.“
Byť Varnsdorf za posledních šest kol získal jen bod, tlak ze strany vedení si Oulehla nepřipouštěl. „ Já se snažím nad tím nepřemýšlet. Pracuju na maximum, to samé moji kolegové. A myslím, že i kluci jedou nadoraz, dřou.“
A teď se to vyplatilo. Vypjatý okamžik mladé mužstvo zvládlo, s nožem na krku dokázalo porazit v klíčovém zápase Vítkovice a udržet se ve hře o záchranu. „Mužstvo má charakter, chybí tam jeden dva články do mozaiky, nějací zkušenější hráči. Například Kristián Zbrožek by teď tady byl taková klíčová osobnost týmu, tvář klubu. Je škoda, že už tady není. Ale člověk se s tím musí vyrovnat a brát to, jak to je.“
