Za brankáře osmdesát milionů eur, za stopera ještě víc. A ten, kdo útočil a dával góly, stál víc než sto milionů eur. Taková je praxe největších přestupů za poslední dva tři roky.
Bájná hranice padla poprvé v roce 2013, kdy Real Madrid vykoupil z Tottenhamu velšského záložníka Garetha Balea.
A dál už sto milionů eur, což je v přepočtu podle současného kurzu 2,7 miliardy korun, nebyla žádná výjimečná suma.
Paul Pogba, Ousmane Dembelé, Kylian Mbappé, Neymar (dokonce 222 milionů eur), Philippe Coutinho, Cristiano Ronaldo, Antoine Griezmann a naposled Eden Hazard i Joao Felix.
„Současná situace je pro všechny hrozbou, ale také šance na celkovou změnu směru,“ řekl Hoeness pro renomovaný německý magazín Kicker.
„Samozřejmě, trh si sám řekne, my mu to nemůžeme diktovat, ale částky přesahující sto milionů eur za přestupy se v příštích několika letech neobjeví,“ myslí si Hoeness.
„Sumy za hráče klesnou a v příštích dvou, třech letech se na současnou úroveň nevrátí. Zasáhne to všechny země. Pravděpodobně se zrodí nový fotbalový svět,“ přemítal.
Fotbal se totiž zastavil, kvůli šíření koronaviru se kromě Běloruska a pár exotických zemí nikde nehraje. Finanční dopady na kluby a jednotlivé soutěže jsou obrovské.
Jak Kicker uvádí, příjmy německých klubů v první a druhé lize stojí na prodeji vstupenek, na penězích od televizí a sponzorů.
Prodej lístků představuje přibližně třináct procent příjmů, sponzoři a televize zaplní rozpočty v průměru dalšími 58 procenty. Pokud by se sezona nedohrála, pro kluby by to byl obrovský výpadek.
„Všechno stojí a padá s tím, jestli se sezona dohraje,“ řekl Hoeness. „Když se bude moci hrát aspoň bez diváků, klubům to zaručí peníze z televizí a od sponzorů. Pak by neměly mít existenční potíže.“
Ale co když se hrát nezačne? „Když se fotbal v tomto roce nerozjede, bude ohrožena celá bundesliga. Musíme počkat. Ti, kdo předpovídají návrat k fotbalu, jsou šarlatáni.“