„S týmem společně jsme naposledy trénovali v pátek a rozcházeli jsme se s tím, že se na další společný trénink sejdeme v pondělí. K tomu ale už nedošlo a trénujeme každý sám,“ říká nejzkušenější člen hradeckého mužstva.
Od pondělí trénuje, stejně jako nejen jeho spoluhráči, ale prakticky všichni profesionální fotbalisté v Česku, individuálně. A pochopitelně jeho myšlenky občas zamíří i k tomu, kdy se život, i ten fotbalový, může vrátit k normálu.
Možná vám v zájmu toho, aby se sezona dohrála, mohlo pomoci úterní rozhodnutí UEFA o tom, že se mistrovství Evropy z letoška překládá na příští rok.
Možná ano, dává to určitou možnost, že by se v létě mohly domácí fotbalové soutěže dohrát. V tuto chvíli to je ale předčasné, nikdo nedokáže odhadnout, jak to může ještě dlouho trvat. A nejdůležitější je, aby bylo všechno v pořádku, teprve pak bude šance myslet na fotbal. A raději počkat o něco déle, aby bylo všechno opravdu v pořádku.
Jste nejzkušenějším hráčem v týmu, přesto to pro nás všechny je zcela nová situace, kterou nikdo ještě nezažil. Jak jste její vývoj v posledních dnech vnímal?
Bylo to hodně neočekávané a na konci velmi rychlé. Nejdřív přišla po našem prvním jarním zápase doma s Líšní zpráva, že další dva zápasy budeme hrát bez diváků. To nebylo už moc optimistické, ale říkali jsme si, že alespoň dobře, že se může hrát a časem se bude pokračovat normálně. Pak se odložila ta dvě kola, která se měla hrát právě bez diváků, a pak se fotbalové soutěže přerušily úplně.
Poté jste mohli pár tréninků absolvovat, ale i to záhy skončilo. Jaké byly ty poslední?
Ve zvláštním režimu. Splňovali jsme sice tehdejší požadavek, že společná skupina nesmí překročit počet třiceti lidí, ale my jsme jako áčko šli trénovat poslední. Nejprve se musela vystřídat mládežnická mužstva, pak béčko a pak my. Záhy ale skončilo i to.
Začali jste trénovat individuálně, jak vypadá váš tréninkový den?
Nejdřív ráno jdu sám nakoupit, což s tréninkem samozřejmě nesouvisí. Pak běhání, vezmu k tomu třeba švihadlo, doma posilování. Nic moc víc se toho v tuto chvíli dělat nedá.
Nepřipomíná vám to trochu období na přelomu roku, kdy se udržujete v kondici před začátkem zimní přípravy?
Je to hodně podobné. Trénujeme podle sporttestrů, objemy nejsou nijak velké, ale na udržování to stačí. A myslím si, že to je i potřebné bez ohledu na to, jestli se letošní sezona ještě dohrávat bude, či nikoliv.
Není to tak trochu demotivující, když to nevíte?
Určitá nejistota v tom je, ale na druhé straně nejen ve chvíli, kdy by to nastat mohlo, to pro nás důležité je. Přerušení přišlo ve chvíli, kdy jsme za sebou měli zimní přípravu, ze které je na tom člověk fyzicky dobře. Přestat teď třeba dva týdny dělat alespoň něco by bylo špatné. Trénovat se musí alespoň takhle.
Mluvili jsme o tom, že by zrušení evropského šampionátu mohlo dát prostor pro to, aby se ligové soutěže mohly dohrát. Asi pro vás tak nemá cenu uvažovat o případné dovolené, pokud by to zlepšená situace dovolila?
Takhle vůbec neuvažuji, i kdybychom nehráli, stejně bychom nikam nejeli a ani bych dovolenou nechtěl. Pokud mohu mluvit za sebe, tak bych byl rád, kdyby se tahle sezona dohrát mohla. I když nám první jarní zápas nevyšel a ztratili jsme body, tak stále máme šanci. Ale jak říkám, v tuto chvíli nemá cenu se tím příliš zabývat, důležité je, aby současná situace přešla a všechno se co nejdřív vrátilo do normálu.
