Na mistrovství Evropy fotbalistů do jedenadvaceti let se dostal i z druhé ligy. A byť nastupoval jako žolík, byl vidět. Ne jen proto, že měří bez centimetru dva metry.
Olomoucký čahoun Tomáš Chorý zaujal asistencí proti Itálii, gólem Dánům, ale také kontrolou míče. Stála o něj mistrovská Slavia, ovšem Sigma po postupu svou hlavní útočnou zbraň nepustila a prodloužila s ní smlouvu na příští dvě sezony. „Posunout dál se chci, teď se však soustředím jen na práci, co nás čeká s Olomoucí,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.
Jak jste si užil evropský šampionát?
Užil jsem si ho krásně. Budu na to vzpomínat strašně v dobrém. I když jsem tam toho moc neodehrál, každý říkal, jaký jsem byl žolík. Myslím si, že z mého pohledu se mi povedl, a jsem moc rád, že jsem se tam vůbec dostal a ukázal.
Největším zážitkem byla gólová hlavička Dánům?
Gól mi zůstane nejvíc v paměti, ale nejraději budu vzpomínat na to, jak jsme vyhráli s Italy. Tak slavit gól jsem ještě nezažil. Krásná euforie. To se snad nedá ani popsat. Pěkný pocit.
Nakolik jste vlastně věřil, že se dostanete do nominace? Byť jste měl výbornou sezonu, tak jen ve druhé lize.
Věřil jsem tomu a snažil se pro to udělat maximum. Myslím, že mi pomohl trošku i pan Jílek, který mi věřil a určitě se za mě u pana Lavičky přimluvil. Možná i má výška mi pomohla. Můžu podržet balon, udělat na hrotu trošku binec.
Jasnou jedničkou na hrotu byl Patrick Schick. Odkoukal jste něco od něj?
Paťa Schick má výhodu, že přestoupil do Sampdorie. Nechci říct, že tím člověk vyroste, ale jakmile jste v takhle velkém klubu, jsou na vás větší nároky, a když vidíte kolem sebe kvalitní hráče jako Muriela nebo Quagliarellu, tak od nich se vždycky máte co naučit. A tím rostete. Má na to být velkým fotbalistou. Jestli jsem si něco od něj vzal, tak že bych se chtěl posunout někam dál.
Tomáš Chorý (v modrém) z Olomouce uniká Ivanu Ciferskému z Táborska.
Vyzvídal jste, jak to chodí v Itálii?
Ptali jsme se ho, jak se mu tam líbí, kde bydlí. Ale že bychom se ho ptali na hráče a tak, to ne. Snažili jsme se soustředit na naše tréninky, zápasy. Ve volné zábavě jsme hráli ping-pong a PlayStationy.
Jeho cesta je pro vás inspirací?
Je to cesta, ale chce to mít trošku fotbalového štěstíčka, že si vás někdo všimne. Podaří se vám zápas a zrovna je tam manažer, kterému se zalíbíte. Může to být týden a jste pryč.
Kolem vás byl v přestupovém období také humbuk. Nakonec jste prodloužil v Sigmě. Jste rád, že teď budete mít zase více klidu na fotbal?
Ale jo, byl jsem pod tlakem. Nebylo to jednoduché, ale na podmínkách jsme se se Sigmou domluvili, takže zaplať pánbůh, že je to tak. Teď se už budu soustředit jen na sezonu.
Řešil jste i konkrétní nabídku od jiného klubu?
Byla tam konkrétní nabídka, ale Sigma se rozhodla tak, jak se rozhodla. A já to respektuju.
Byla ze Slavie?
To nebudu říkat.
Máte s Olomoucí dohodu, že v případě nabídky můžete odejít už v zimě?
Je těžké se domlouvat, když není nic na papíře. Domluvili jsme si nějaké podmínky. Když nabídka byla teď, tak může přijít kdykoli. Já nechci říct, že se musím soustředit na sebe, ale budu dělat všechno pro to, abychom to týmově zvládli, protože to bude nejdůležitější.
První ligu jste si dosud moc nezahrál, takže i prorazit v ní je pro vás výzva, že?
Jo, je to pravda. Mám v lize jen 25 startů...
...většinu jako náhradník.
Přesně tak. Nechci říct, že bych se chtěl nějak ukázat, liga je o něčem jiném než druhá. Musíme tahat všichni za jeden provaz, a ne jít do toho jako jednotlivci. Samozřejmě bude hezké, když pár gólů nasázím já, ale musíme myslet na to, že v lize nejsme za favority. Musíme hrát jeden za druhého. Když to tak nebude, tak to bude špatně.
Mám z vás dojem, že jako tým jste semknutí. Ale to se ukáže až v kritických chvílích.
Parta tady je, tmelíme to. Máme i starší hráče, ale zejména jsme mladí. To nám jenom pomůže, myslím, že to bude šlapat. Všichni tomu věříme. Kdyby ne, tak se na to můžeme vykašlat.
Tomáš Chorý z Olomouce slaví gól.
To, že jste prodloužil smlouvu vy, Plšek a Radakovič, tedy perspektivní opory týmu, ukazuje, že ekonomická situace je v Olomouci stabilnější, že věříte budoucnosti v Sigmě, byť hledá stále nového majitele?
Určitě věřím. Sice se teď mluvilo o ekonomické krizi, já doufám, že se někdo najde a něco se tam pohne, ale my se musíme soustředit na fotbal, tohle jde mimo nás. Ale jestli někdo přijde a řekne nám, že se našel nový majitel, tak to bude pro nás dobře. Ovšem my jsme tady od toho, abychom hráli fotbal, abychom tady něco předvedli.
Pokud vám chodí výplaty, nemáte co řešit.
Přesně tak.
Sezonu začínáte v Mladé Boleslavi, pak hostíte Liberec, potom jedete do Plzně. To je slušný rozjezd. Ještě pořád si říkáte, jak je důležité chytit začátek?
Jo, to je na chycení hezký, kvalitní los. Ale je to jedno, i kdyby tam byla Sparta... Začátek ligy bývá vždycky zajímavý, stát se může cokoliv.
Dokázal jste vůbec v nabitém létě od fotbalu chvíli vypnout?
Trošku ano, jeli jsme s přítelkyní do Jeseníku. Byli jsme tam s Peťou Ševčíkem, ale velké volno jako kluci jsem neměl. Doufám, že únava na mě nedolehne. Udělám pro to maximum.
Dopřál jste si wellness v horách?
Ano. Ale abych nebyl pozadu, musel jsem aspoň vyklusávat. S přítelkyní jsme chodili po túrách, takže jsme si tam odpočinuli oba. Jsem spokojený.
Váš herní styl hodně bolí soupeře i vás. Asi nebudete patřit k oblíbencům stoperů, že?
Je to pravda, asi na mě budou hodně upozorňovat. To patří k mojí hře. Kdo fotbalu rozumí doopravdy, asi pozná, co má útočník dělat.
Povolené je to, co nevidí rozhodčí.
Asi tak. Já měl ve druhé lize sedm žlutých karet po druhém zápase na jaře. Takže to bylo pro mě celkem kruté, ale zvládl jsem to a nedostal jsem pak žádnou, takže mi ta hrozba osmé možná pomohla.
Můžete laikům, kteří fotbal nikdy nehráli a netuší, jak se při rohových kopech tu a tam soupeř projde po vaší kopačce, přiblížit, co vše se děje v pokutovém území, když se sudí nedívá?
Musím říct, že někdy si i toho rozhodčí všimne, ale nikdo si nedokáže představit, co se tam odehrává. To je prostě fakt nepopsatelné, ani v televizi to nejde vidět. Někdo se pro vás projde, ale to k fotbalu zkrátka patří.
Nemá smysl fňukat.
Rozhodně nemá smysl brečet, takový je fotbal. Nehrajeme šachy.
Tomáš Chorý z Olomouce (vlevo) a Radek Mezlík ze Znojma.
Jaký máte cíl v prvoligové sezoně? Týmový je po dvou sestupech klidný střed tabulky.
Já osobně to vidím stejně - také bych chtěl hrát střed tabulky. Ale upřímně budu rád za každé bodové utkání. Pro nás to bude strašně těžké a musíme se s tím vypořádat hlavně psychicky. Tenhle tým má fakt kvalitu, a když ji prokážeme na hřišti, bude to hezký.
Předchozí dva sestupy jste s Olomoucí zažil na hřišti. Strašák ze třetího si do hlavy nepouštíte?
Ne, na to vůbec nemyslím. Na to jsem nemyslel, ani když jsem spadl poprvé. Budu myslet jen pozitivně, půjdu zápas od zápasu.
U vás je hodně důležitá zdravotní stránka, s kterou jste míval problémy. Všechno dobré?
Musím to zaklepat, všechno dobré. Doufám, že mi to vydrží.
