Přesto je na kouči hradeckých fotbalistů Zdenko Frťalovi bezprostředně po skončení jeho první sezony na lavičce Hradce znát mírné zklamání. Možná ani ne tak z konečného výsledku, ale z toho, jak působení týmu nakonec vyznělo.
„Přišlo mi, že jak se blížil závěr, tak kolem nás bylo takové ticho, jakoby čekání na konec,“ připouští kouč po sezoně, v níž Hradec obsadil čtvrtou příčku, čtyři body za třetí, poslední, která dávala šanci hrát o první ligu.
Co se vám po letech o této sezoně vybaví?
Že nebyla zase špatná. Člověk by si měl dávat reálné cíle. Když jsme se před rokem s vedením klubu domluvili, věděl jsem, že soutěž je nevyzpytatelná. Znal jsem kvality soupeřů, proto jsem nevyhlašoval, že jdeme na postup. Bereme to jako poučení a nebudu to hodnotit tak, že jsem zklamaný.
Baráž ale byla velmi blízko, vzal vám ji až závěr soutěže. Proč?
Třeba proto, že musíme respektovat i to, že se přes nás dostalo Brno. A také proto, že jsme s ním neuhráli ani bod.
V tabulce jste ho ale dlouho měli takříkajíc na lopatě, po podzimu bylo hodně za vámi.
Bohužel se to nepovedlo. I třeba proto, že stejně jako s ním jsme ztratili všech šest bodů s Varnsdorfem. To byly důležité ztráty, u kterých si říkáte kdyby... Kdyby Vlkanova v Brně proměnil za stavu 0:0 šanci, kdybychom tam nedostali první gól, který nedostanete každý den, kdybychom nedostali červenou kartu. Důležité, aby si to uvědomili hráči, aby nehledali chybu v někom jiném. Všichni jsme mohli udělat víc, odstraňovat nedostatky je teď na nás.
Varnsdorfský trenér Zdeno Frťala
Hned v pondělí po posledním zápase jste měli individuální pohovory s hráči. Co jste jim říkal?
Nedělám to poprvé, mám to takhle nastavené. Jak po podzimu, tak po jaru si sedneme s každým individuálně, protože když spolu mluvíme mezi čtyřma očima, tak se víc otevřou. Řekl jsem jim, co se nám líbilo a co se nám nelíbilo. Vyslechli jsme si jejich názory a teď s nimi budeme pracovat. Chtěl jsem, aby po dovolené přišli s čistými hlavami, protože nás čeká další ročník.
Kam rozhovory směřovaly?
Hledali jsme důvody, proč se dařilo, ale proč se pak i nedařilo.
Na co jste přišli?
Jsou objektivní věci a pak věci, kterým jde předcházet.
Co to znamená z vašeho pohledu? Třeba proč byl podzim lepší než jaro?
Třeba proto, že přišel nový trenér, někteří noví hráči, což bývají kladné impulsy. Některé věci začnou dělat jinak, zabíhají se jiné rituály. A já jsem se snažil změnit vnitřní klima v týmu.
V jakém směru?
Hlavně v hráčích nastavit, že jsou v klubu se slavnou tradicí.
Co to pro novou sezonu znamenalo?
Šli jsme do ní s tím, že se pokusíme minimálně uhrát baráž. V podzimní části se nám tyto ambice – ať už tabulkovým postavením, či předvedenou hrou – dařilo naplňovat. V zimě jsme si vyhodnotili, že to chce kyslík, příchodem Leibla a Kateřiňáka se nám to, dovolím si říct, povedlo.
Jaro ale už tak vydařené nebylo. Proč?
Bohužel. Třeba i kvůli zdravotním potížím. Ať už jich dvou, nebo tím, že se nim přidali Milan Černý, Jirka Janoušek, Marek Plašil či Jan Kvída. Bylo toho moc a mělo to vliv na náš herní projev. Možná naivně jsme si také mysleli, že sebevědomí některých hráčů bude jiné, ale Zorvan přišel po operaci zánártní kůstky, po zranění byl i Vlkanova. Ale zdravotní stav hráčů je součást fotbalu, na to se nechci vymlouvat.
Ještě k jaru. Začátek špatný nebyl...
Vstup se nám celkem povedl, v prvních třech kolech jsme získali sedm bodů. Bohužel pak jsme nezvládli domácí zápasy s Varnsdorfem a s Jihlavou a tam vznikla bodová propast. Navíc jsme nakonec ani jednou nevyhráli na hřištích soupeřů. Chápeme to jako poučení. Snad budeme víc připravení.
Je to pro vás zklamání?
Nejsme zklamaní jen my, ale i veřejnost a vedení. Ale jsem rád, že všichni věříme, že naše cesta je správná. Příležitost dostali noví hráči, kteří se dokázali prosadit do sestavy - Martinec, Jukl, šanci dostávali Firbacher či Šípek, z toho pohledu přinesla sezona hodně pozitivního. K tomu jsme získali víc bodů než v minulém ročníku, i když jen o tři.
V čem byly lepší týmy, které nakonec skončily před vámi?
Zvládaly rozhodující a klíčové momenty, zatímco my ne. Navíc jsme nedokázali otočit zápasy, které se pro nás nevyvíjely dobře.
Přidal bych k tomu, že vám v týmu chyběli lídr a střelec. Souhlasíte?
Ano, ale problém, který tady máme, je všeobecný. Najít hráče osobnost není jednoduché. Buď si ho vytvoříte, nebo musíte shánět, ale v tom případě musíte také brát v úvahu ekonomiku. Dovolit si hráče z ligy za 20 milionů asi nepřipadá v úvahu. My jsme v tomhle zkusili vsadit na některé naše kluky, ale bylo vidět, že k tomu nemají takové předpoklady, jaké by měli mít. Ani jednomu z nich nemůžeme upřít snahu, zájem, ochotu za Hradec odevzdat maximum, ale v klíčových utkáních nám něco chybělo.
Ve střelbě často hodně.
Souhlasím. Vezměte si třeba neproměněné penalty či zahozené šance. A to není jen o lídrovi, ale také o osobních kvalitách a momentální sportovní formě. Vždyť jen na podzim jsme neproměněnými penaltami ztratili čtyři body. Ostatně že nemáme zakončovatele, to není jenom náš problém. Řešili jsme to i tak, že příležitost dostali Šípek a Firbacher, ale dál hledáme. Jde ale o hledání jehly v kupce sena.
Jste v hradeckém klubu rok, splnil vaše očekávání?
V jednom ne. Když jsem přicházel, tak v očekávání, že se začne stavět stadion. Ať to vezmete z kterékoliv strany, ten je strašně důležitý. Podívejte se na derby v Pardubicích. Sice nepřišlo zase tak moc diváků, ale zápas měl atmosféru. Našich fanoušků si vážím, ale na našem stadionu jejich propojení s hřištěm není. Soupeř u nás hraje jako na neutrálním hřišti.
Máte před sebou druhou hradeckou sezonu, počítáte s tím, že v ní už bude tlak přece jen větší?
Počítám. Stejně jako s tím, že na nás soupeři budou ještě více nachystaní.
