„Češi neměli co ztratit, pomohla jim změna trenéra, přijeli dobře připravení,“ hledal Hamšík, slovenská fotbalová star, příčiny domácí porážky v Lize národů.
S načesaným kohoutem, stříbrnými brýlemi a třpytivými náušnicemi ještě několik desítek minut po utkání trpělivě odpovídal novinářům.
A bylo z něj cítit zklamání.
„První poločas byl z obou stran ustrašený, znatelný byl velký respekt, spousta osobních soubojů. To po přestávce už se fanoušci aspoň měli na co koukat,“ hodnotil.
„Jenže v tu nejméně vhodnou chvíli, když jsme zrovna hráli nejlépe, nám dal soupeř gól. To byla studená sprcha,“ pokračoval Hamšík.
Nálepku favoritů, kterou jim před zápasem přisuzoval kde kdo, Slováci nepotvrdili. Hráli pomalu, byli nepřesní, volili špatná řešení. S výjimkou krátké pasáže po jediném Hamšíkově gólu.
„Šance, které jsme si vytvořili, jsme ale neproměnili. Škoda, protože výsledek mohl být jiný,“ uvědomoval si jednatřicetiletý záložník. A teď už se dá říct také slovenská legenda.
Vždyť od soboty má Hamšík nejvíc reprezentačních startů a v historické tabulce střelců se s dvaadvaceti góly dotáhl na Szilárda Németha. Jen Róbert Vittek je na žebříčku výš; o jedinou trefu.
„Samozřejmě, že bych rád, abych ho překonal třeba už příště ve Švédsku, ale rozhodně na to nespěchám. Není jednoduché střílet góly v reprezentaci,“ tvrdí.
Proti Česku se Hamšík prosadil podruhé v kariéře, při remíze 2:2 před devíti lety proměnil penaltu.
„Tentokrát proti nám hráli ze zabezpečené obrany, vůbec nás nenapadali, byli organizovaní a vyráželi do protiútoků. Ale to je v dnešním fotbale normální věc. Myslím, že mají dobrý tým a určitě je před nimi světlejší budoucnost.“
