Během podzimní části zaváhali jen jednou. První ztráta plzeňských fotbalistů přišla až v 15. kole právě proti Teplicím (0:0). Jako by to byla předzvěst toho, co přijde po zimní pauze.
Viktoria se na jaře trápila. Nebýt nemohoucnosti jejích přímých konkurentů, mohl se luxusní náskok rozplynout úplně.
Nakonec Západočeši triumf uhájili. Navíc je o to cennější, že znamená přímý postup do základní skupiny Ligy mistrů.
Plzeň mistremDalší články o titulu |
Jak těžký byl poslední krok? Měli jste zprávy, že Slavia s Jabloncem v souběžně hraném duelu prohrává?
Hubník: Informace o stavu na Slavii jsem dostal až v 90. minutě, když jsem se šel občerstvit na lavičku. Když jsme obdrželi gól na 2:1, tak to ve mně docela vřelo. Kdybych o tom výsledku věděl, tak bych byl klidnější. Jsem rád, že jsme to uhráli. Navíc doma před našimi fanoušky. Užíváme si to, tenhle večer nekončí. Je to nejšťastnější den tohoto roku. Co říkáš, Řízku? (úsměv)
Řezník: Já jsem věděl už o poločase, že prohrávají. Nějak jsme o tom ale nepřemýšleli, prostě jsme chtěli náš zápas dotáhnout do vítězného konce, což se povedlo. Některá utkání na jaře z našeho pohledu nebyla dobrá, ale ukázali jsme vnitřní sílu. Uhráli jsme to týmově, což je velké plus.
Na podzim jste měli mnohem více štěstí, teď vám hlavně v koncovce často chybělo...
Řezník: Máte pravdu. Výsledek v minulém kole proti Slovácku (1:1) měl vypadat úplně jinak. Na podzim bychom v podobném zápase vyhráli třeba čtyři nula. Ukázala se ale síla mužstva. Bylo to náročné, hráli jsme i s Evropskou ligou spoustu zápasů. Zvládli jsme to.
Jak bylo příjemné slyšet z reproduktorů při oslavách znělku Ligy mistrů?
Hubník: O to je tenhle titul zvláštnější, že jsme postoupili přímo do skupiny. Byl to náš cíl. Pro hodně z nás to může být poslední šance, jak si Ligu mistrů zahrát. Jsme za to strašně rádi.
Jaké jarní výsledky byly klíčové k překonání herní krize?
Řezník: Zápas doma se Spartou (2:2). Předtím jsme nehráli dobře. Dostali jsme bůra na Bohemce, po čtvrthodině jsme proti Spartě prohrávali nula dva. Ale zvedli jsme se, bod nás nakopl. Najednou měly naše výkony parametry. Věděli jsme, že na Slavii nám stačí uhrát bod, ale soupeř byl lepší. Pořád jsme ale měli náskok a titul ve svých rukou.
Oba máte už čtyři tituly s Plzní, kam řadíte zrovna tento?
Hubník: Každého vítězství si vážím. Bavil jsem se s Chorasem (Tomáš Chorý), který přišel v zimě, a ten neměl slov. Tohle by v Olomouci asi nezažil, hrozně si to užívá. Před dvěma lety jsem říkal, že to může být můj poslední titul. Nebyl. Jsem za to rád. Odehrát třicet zápasů není sranda, tlak byl ohromný.
Řezník: Souhlasím s Romanem. Máme klid, postupujeme rovnou do základní skupiny, což předtím nebylo. Víme, že jsme měli čtrnáct bodů náskok, ale pak se to ztenčovalo. O to jsme za výhru radši.
Měli jste někdy pochybnosti, že nakonec mistrovský pohár nezískáte?
Hubník: Když jsme v prvním jarním zápase remizovali s Olomoucí, tak jsme ten bod brali jako plusový. Navíc když Slavia prohrála v Jihlavě. Kdybychom v Olomouci vyhráli, tak si myslím, že jsme titul slavili už někdy na konci dubna. Je vidět, že hlava dělá strašně moc. Každý z nás fotbal hrát umí, ale jakmile to nezvládáte hlavou, nejde to ani nohama. Jaro nás v ideální formě nepotkalo, bylo to hrozně těžké. Všichni už psali, že máme po podzimu titul jasný. Spousta bodů ještě byla ve hře, liga je vyrovnaná.
Řezník: Přesně jak řekl Hubňa, každý mohl porazit každého. Hráli jsme těžký zápas na Baníku, který je dole. To samé s Jihlavou, pak Slovácko… Sice víte, že hraje první s posledním, ale o tom to vůbec není. Každý se snažil. Dostanete gól, jste pod tlakem a trápíte se. Jaro bylo strašně náročné.
