Očekává se od něj, že zastoupí Josefa Hušbauera, který v minulé sezoně z pozice záložníka nastřílel osmnáct gólů. V zimě odešel hostovat do italského Cagliari a Shala, albánský reprezentant, by teď měl nastupovat na jeho pozici. Nahradit jednoho z oblíbenců sparťanských fanoušků bude těžké, ale...
„Proč by se mi to nemohlo povést? Střílet góly umím, je to jedna z mých předností,“ tvrdí třiadvacetiletý záložník. „Věřím, že v tomhle ohledu Hušbauera budu schopný zastoupit, možná i předčit.“
Poprvé se můžete ukázat už v pondělí proti Příbrami. Jak se těšíte?
Moc. Jsem zvědavý na stadion, protože jsem ho zatím vlastně viděl jen jednou, když jsem podepsal smlouvu. Tehdy zrovna probíhala rekonstrukce, takže nemám ten pravý celkový dojem. Netuším, jaká je tam atmosféra, když přijde hodně lidí, ale kluci už mi o tom vyprávěli. Jsem hodně zvědavý.
Přišel jste jako posila do základní sestavy, krátce před začátkem ligy však Sparta získala další dva ofenzivní hráče. Byl byste zklamaný, kdybyste začal na lavičce?
Přišel jsem, abych hrál a abych se jako fotbalista zlepšil. Ale trenér je boss, on určuje sestavu. Že přišly posily, to je dobře, děláme všechno pro to, abychom získali titul. Já bych rád nastupoval pravidelně, abych co nejvíc pomohl týmu.
Už jste se po měsíci v Praze zabydlel?
Chvilku to vždycky trvá, ale od začátku jsem měl ze všeho dobrý pocit. Byli jsme dlouho na soustředění, po návratu jsem si byl město prohlédnout, podívat se na památky. Moc se mi tu líbí. Mám dobré bydlení, rozumím si s klukama v kabině, všechno je v pohodě.
Měl jste s něčím problémy?
Nic zásadního. Životní styl je tu podobný jako v Norsku, kde jsem se narodil a vyrůstal. Vlastně jediný problém je dorozumívání, protože jazyk je těžký. Příští týden začnu chodit na lekce češtiny, takže věřím, že se to brzy zlepší. Zatím umím jen pár slov: „dobrý den“, „jak se máte“ nebo „ty vole“.
Zvykl jste si snadno i na herní styl Sparty?
Byla to trochu změna oproti v Norsku, ale času na sehrání jsme měli dost. Teď už všechno celkem dobře funguje. Vyhovuje mi moje pozice pod hrotem, rozumím si s Lafatou, který hraje vpředu. A vyhovím si i s dalšími hráči kolem mě: s Dočkalem, Matějovským.
Počítáte i s tím, že ve Spartě je úspěchem jen titul a všechno ostatní se bere jako zklamání?
Ano, vím o tom. Trochu to bylo znát už během přátelských zápasů, i tam jsem cítil očekávání. A taky trenér mi říkal, že musíme pořád vyhrávat, že je tu velký tlak, že se bude stupňovat. Sparta je velký klub, proto jsem sem šel a jsem připravený pod tlakem pracovat a vítězit. Chci vyhrát titul a pak se kvalifikovat do Ligy mistrů.
Vyrůstal jste v Norsku, ale teď hrajete za reprezentaci Albánie. Jaký máte k téhle zemi vztah?
Rodiče se narodili v Kosovu, tam jsem odmala jezdil každý rok na léto. Narodil jsem se v Norsku, vyrostl jsem tam, ale k Albánii mám minimálně stejně silný vztah. Proto teď hraju za albánský národní tým.
Zatím jste v reprezentačním dresu zasáhl jen do dvou zápasů. Věříte, že vám angažmá ve Spartě pomůže, abyste se v týmu usadil?
Určitě. To je i jeden z důvodů, proč jsem do Sparty přišel. Když se mi tady bude dařit, věřím, že v reprezentaci dostanu víc šancí a časem budu hrát pravidelně.
