"Uvidíme, jak to bude vypadat v létě," říká neurčitě pětatřicetiletý Polách, který do Zlína přišel loni v létě jako největší posila týmu. "Teď ale myslím jen na dva zbývající zápasy a moc bych si přál, abychom se s lidmi rozloučili vítězstvím."
Fotbalisté Zlína přivítají v posledním zápase sezony na svém stadionu suverénně vedoucí tým druhé ligy Ústí nad Labem. Domácí se budou od 17 hodin snažit přerušit sérii desíti utkání bez vítězství.
Nenapadlo vás během jara, že v létě uzavřete fotbalovou kariéru?
I když sezona nevyšla podle představ, nad koncem nepřemýšlím.
Občas jste ale na hřišti vypadal, že propadáte beznaději.
Frustrace v tom nebyla, spíše naštvanost, že nám to nešlo. Po podzimu jsme si mysleli, že budeme hrát o postup, jenže začátek byl špatný herně i výsledkově. A když už se ve druhé polovině jara hra zlepšila, tak jsme stejně nedokázali zvítězit. Přitom v posledních pěti zápasech jsme byli lepší než soupeř.
Jste naštvaný i na sebe?
Jednoznačně. Na jaře jsem navíc ani nedal gól, přestože jsem měl nějaké šance.
Mohla se na vás podepsat podzimní operace achilovky?
V žádném případě mě neomlouvá. Odtrénoval jsem celou zimní přípravu. Vliv to nemělo.
Zlín vyhlásil před startem jara postupový cíl. Nebylo lepší mlčet?
Je lepší neříkat nic a pak překvapit. Byli jsme ale po podzimu šestí se ztrátou tří bodů na druhé místo a říkat něco jiného, by bylo alibismem.
Litujete někdy přestupu do Zlína?
Úspěch je spojený vždy s body a ty nám chybí. Přesto nelituji.
Zlínský fotbalista Tomáš Polách sleduje míč při zápase druhé ligy proti Třinci.
Ještě před týdnem jste neměli jistotu záchrany. Neměl jste strach ze sestupu?
Trochu. Věděl jsem ale, že máme kvalitní tým, který by to měl zvládnout.
Druhou ligu jste hrál poprvé v kariéře. Jaká je?
Hodně těžká, týmy jsou neuvěřitelně vyrovnané. Třeba Varnsdorf a Brno hrály na podzim o záchranu, na jaře chytly fazonu a najednou se dostaly strašně vysoko.
V první lize jste patřil mezi nejlepší střední záložníky. Musel jste ve Zlíně přizpůsobit svoji hru spoluhráčům?
Snažím se hrát pořád stejně. Rozdíl mezi první a druhou ligou je v práci s míčem směrem dopředu. V tom, jak si dovedou týmy vytvořit šance a jak je využijí.
