Jeho tým před týdnem zažehl světýlko na konci temného tunelu, když po solidním výkonu porazil Jablonec. Jenže včera po odhodlaném mužstvu Brna nebylo ani stopy. Výkon červených snese jediné přídavné jméno: tragický.
"Každý hráč musí vědět, co bychom měli hrát a co neměli. Nechápu, když s Jabloncem podáme takový výkon, že s Žižkovem prohrajeme 0:2. To je nepochopitelné," soukal ze sebe záložník Lukáš Mareček.
Dobře na něm bylo vidět, jak jej porážka amizerná hra štvou. Jenže dle výkonu se zdálo, že mnohým jeho spoluhráčům to bylo ukradené.
Ani Sherlock Holmes by na včerejším brněnském vystoupení nenašel nic pozitivního. Útočníci nebyli vidět, záloha nic nevymyslela, obrana se nechala rozebrat při prvním žižkovském gólu a brankář chyboval při tom druhém.
"V prvním poločase jsme sice hráli balony od stoperů, ale vůbec jsme nehráli do hrotů. Nezabíhali jsme do lajn, chyběly nám centry, nebylo tam vůbec nic. Tím pádem jsme si nevytvořili pořádnou šanci," posteskl si Mareček.
To Žižkov podobně jako chřestýš vyčkával a v 50. minutě domácí uštkl: po brněnském rohu utekl do brejku Petr Švancara a předložil gólovou laskominu pro Risto Naumova.
"Chtěli jsme hrát vzadu na nulu, ale to se nám nepovedlo," poznamenal Beránek. "Pak jsme dělali všechno možné, poslali jsme na hřiště všechny ofenzivní hráče, stáhli jsme sestavu na tři obránce. Když to nešlo kombinací, tak jsme zjednodušili hru. Ale jak to tak bývá, sami jsme dostali druhý gól."
Souhrn útočného snažení Brna byl přitom prostý: dvě slabé střely na bránu, ani jedna vyložená šance. Znovu se ukázalo, že proti pečlivě bránícímu soupeři to Beránkova družina neumí. "Ale na to musíme být připraveni. Nemůžeme se vymlouvat na to, že bránili. Není možné, abychom doma nedali gól, a ještě dva dostali," zlobil se Mareček. Co dál? "Musíme se poučit z chyb, co jsme udělali, a dát se přes týden dohromady. A také si vzít k srdci a pochopit to, co nám říká trenér." Otázka však je, jestli jsou toho Brňané schopni.
Diváci pískali oprávněně, přiznal na rovinu SmutnýBrno (mfj) - "Brno je vynikající a výborně trénované mužstvo," pronesl po skončení včerejšího zápasu žižkovský trenér Zdeněk Ščasný. Minulý týden jste po sérii špatných výsledků porazili Jablonec. Proč se vám nepovedlo vyhrát i s předposledním Žižkovem? Váš zákrok proti Petru Švancarovi na konci utkání byl tedy spíš projevem zmaru? Pro sázkaře musí být utkání Brna těžkým oříškem. Jak se ve vás vyznat? Především předtím, než střídal Petr Švancara, však hosté byli fotbalovější. Trenér Ščasný po utkání říkal, že šel do zápasu s cílem neinkasovat v prvním poločase. To se povedlo. Co radil o přestávce kouč Beránek vám? Takže chápete nespokojené reakce diváků? |
Je fajn, že mě tu lidi mají rádi, těšilo vítěze Švancaru |
Brno (rkr) - Nejlepší brněnský hráč v zápase se Žižkovem? Odpověď na tuto otázku je snadná: Petr Švancara. Smůlou pro domácí je fakt, že brněnský patriot hraje za Žižkov. Přesto si od domácích fanoušků vyslechl potlesk.
"To víte, že k tomu tady mám obrovský vztah. Proto doufám, že se na mě Brňáci nebudou zlobit, že jsme tady vyhráli," hlásil po výhře 2:0 dobře naladěný útočník. "Když jsem se šel po našem prvním gólu radovat před tribunu, tak půlka lidí nám za tu akci zatleskala. Je fajn, že mě tu lidi mají rádi a že na mě nezapomněli." A po včerejšku dlouho nezapomenou.
Švancara před utkáním prorokoval, že vyhraje Žižkov a rozhodne o tom šikovný útočník. A přesně tak se i stalo. Právě nadaný hračička s číslem 9 utekl v 50. minutě domácí obraně a spoluhráči Risto Naumovovi předložil gólovou nabídku, která se nedala odmítnout. "Ale není to omně, bojoval celý mančaft," odmítal Švancara chválu. "Potřebovali jsme někoho, kdo se nám střelecky probudí, protože já nemůžu dát gól, Ríša Kalod taky ne. Teď ale dali Naumov s Kalodem branky, což je super."
Jednatřicetiletý showman sice gól nedal, na tom prvním má ale víc než poloviční zásluhu. Kdo ví, možná ho nastartoval i fakt, že včera po delší době oblékl dres oblíbeného Brna. Ano, čtete správně. Žižkov si totiž přivezl dresy, které se příliš podobaly těm domácím. Náhradní hosté neměli, proto jim Brňané půjčili svoji bílou sadu. Pražané jen přelepili páskou jmenovky hráčů a brněnské logo a šli do hry.
"Hrálo se v tom zvláštně. Ale já jsem kluky upozorňoval, že je to taková kulišárna. Snažili se nás rozhodit jakýmkoliv způsobem, ale nezlobím se na ně, protože vyhrát dvakrát doma je vždycky těžké, tak něco zkusili," povídal Švancara.
"Nechápu, proč jsme nehráli v našich dresech, ale o rozhodčích se nemusíme bavit. I kdyby dal přede mnou obránce balon rukama nad hlavu, tak to penalta není," postěžoval si hráč s pověstí padavky.
Včera ale spokojeně nosil po trávníku svého syna v dresu Žižkova se jmenovkou "Švancik" a spřádal plány na případnou oslavu záchrany svého klubu. "Slíbil jsem oslavičku ve sklepě na Moravě, mám to krásně naplánovaný. Ale je před námi ještě obrovský kus práce."