Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zoff: Po chytání se mi nestýská

8 2000
P r a h a - Jaksi stranou zůstávala ta největší hvězda, když do Prahy přijelo Lazio. Bez okázalých gest se Dino Zoff, jeden z nejslavnějších fotbalistů všech dob, držel ve stínu hráčů. Jako by věděl, že manažer, jehož dnes v klubu dělá, musí působit spíš nenápadně. Stěží u Dina Zoffa rozeznáte, že je Ital. Nereaguje prudce, naopak nad každou otázkou hluboce přemýšlí. Nevybuchne smíchem ani zlostí, když se ho něco dotkne. Žádný jižanský temperament. Když se na něj vyhrnulo třicet fanoušků před pražským hotelem Savoy, trpělivě se jim podepisoval. Bylo vidět, že to nedělá z přehnané lásky, ale jako vycvičený otrok fotbalové řehole.

Během rozhovoru, který trval tři čtvrtě hodiny, vypil jednu kávu a po ní si, jako by váhavě, zapálil cigaretu. Kolem jeho vážné tváře se zádumčivýma očima se začal vznášet kouř. Dino Zoff je příjemný společník, který si však udržuje od každého odstup. Chová se spíš nenápadně, neobléká se podle modních výstřelků. Ze všeho nejvíc připomíná anglického gentlemana, který propadl jedné lásce: fotbalu.

O POVAZE

Obvykle vypadáte jako kliďas. Po kom takovou povahu máte?

Pocházím z regionu Friuli, tam se lidé chovají poměrně chladně. Věnují se své práci a ničím jiným se nerozptylují. Víte, když jsem hrál v Neapoli, byly to největší dva extrémy, které se potkaly. A okamžitě jsme se milovali. Každý člověk, který chce něco dokázat, musí působit vyrovnaně. Ale nejsem tak chladný, jak vypadám, nejsem bručoun nebo medvěd. Občas mám žaludeční vředy, to přece mluví o tom, jak při fotbale trpím.

Jako brankář jste vždy býval klidný. Je tohle základní podmínka každého gólmana?

Být impulsivní, to není pro brankáře žádné plus. Naopak. Musí hodně přemýšlet a předvídat. Když ostatní udělají chybu, on nesmí.

Byl by tedy třeba Peter Schmeichel ještě lepší gólman, kdyby ubral v temperamentu?

Schmeichel je skvělý. Podle mě to s temperamentem nepřehání, chová se normálně.

Když se výjimečně rozčilíte, kvůli čemu to je?

Pokud na hřišti někdo simuluje. Je toho mnohem víc než dřív a vůbec nechápu proč. Vždyť televize je pořád blíž, všechno odhalí. Hráči si musí připadat nesmírně trapně.

Vy jste nikdy nesimuloval, nikdy jste nezdržoval zápas?

Nikdy, opravdu. Jsem asi z jiné generace.

Říká se, že nesnášíte horlivé oslavy gólů. Proč?

Vy toho víte... Máte o mně dobré informace. Opravdu nerad vidím přehánění, ať jde o nadšení nebo žal. Každý gól se hromadně oslavuje, kdyby to nebylo zakázané, tak vletí na hřiště i hráči z lavičky. Fotbal dnes ovládly peníze a televizní trh, takže se z něj stala přehnaně velká show. Ale zájem o fotbal neustále narůstá, takže se musíme podřídit.

Proč se tváříte pořád tak vážně? Dokážete se vůbec usmát?

Ale ano, nejsem žádný morous. Já jen beru nesmírně vážně svou práci čili fotbal. Když se mluví o práci, neumím být veselý. Fotbal je vážná věc, u něj se nemůžete smát. Bavím se jinde, v dobré společnosti, mezi vtipnými kamarády. Rád si dám skleničku červeného vína.

Vychutnáte si tu skleničku až večer, nebo hned ráno na prokrvení?

Vždycky u jídla! Ale jednu skleničku, ne víc. Chápete proč? Jsem přeci Ital a víno je náš nápoj.

O KRITICE

V létě jste dovedl Itálii ke stříbru na Euru. Pak jste jako trenér skončil. Opravdu se vás dotkla kritika?

Takový je fotbal. Kdybychom vyhráli, tak nás všichni opěvují. Chybělo nám k tomu třicet vteřin. Místo toho nás kritizovali. Za druhé místo, není to divné? Silvio Berlusconi, prezident AC Milán, o mně řekl, že nejsem dostatečně inteligentní na to, abych mužstvo vedl. Je pod mou důstojnost, abych tohle poslouchal.

Bylo opravdu nutné končit?

Sehráli jsme výborný turnaj, ale vytvořila se nechutná atmosféra.

Jenže Itálie se zapsala jako tým, který jen bránil. To se lidem nelíbí.

A mně se zase nelíbí, co se o nás tvrdí. Defenzivně jsme hráli jen semifinále s Nizozemskem, kdy jsme většinu zápasu hráli o deseti proti domácím. Svět léta žije v předsudku, že Itálie jen brání.

Vadí vám kritika?

Patří k našemu světu, zvlášť k italskému fotbalu. Je to přírodní jev. Ve fotbale si každý myslí, že má pravdu.

O NEDVĚDOVI

Z českých fotbalistů se jako první na italské scéně výrazně prosadil Tomáš Skuhravý, nyní ho následuje Pavel Nedvěd. Koho si vážíte víc?

Nechci Skuhravého urazit, ale Nedvěd je určitě lepší hráč, skutečně prvotřídní hvězda. Je mnohem větší osobnost, šest měsíců jsem ho v Laziu trénoval. Je bezvadný profesionál, hodně vázaný k povinnostem, k práci. Má smysl pro zodpovědnost. Všichni obdivují i jeho technické přednosti. Prostě dokonalý záložník, který pracuje na gólech.

Nedvěd se ale často rozčiluje. Neprotiví se vám tím?

Máte pravdu, dělá gesta a protestuje u rozhodčích. On je fotbalový rváč, který chce vždycky vyhrát a zápasy nesmírně prožívá. Proto ho chápu. Nevadí mi, jak se chová, protože ještě nikdy v Itálii nepřekročil hranici. Naštěstí.

O ČESKU

Máte v Česku nějaké přátele?

To ne. Zbyly mi jen fotbalové vzpomínky, hlavně na Iva Viktora. Oba jsme byli brankáři, jeden si všímal druhého. Dodnes se mi vybavuje jeden moment z mistrovství světa 1970. Pelé krásně vystřelil z půlky hřiště a o pár centimetrů minul branku, kde stál Viktor. Tenkrát to mohl být nejfantastičtější gól v historii.

A co jméno Jurkemik?

Kdo prosím?

Jurkemik. Na Euru 1980 vám dal gól po nádherné bombě ze třiceti metrů. Dlouho to běželo v televizní znělce.

Aha, už vím. Povedená rána. Ale ze třiceti metrů? Tolik to přeci nemohlo být, ze třiceti metrů bych to chytil (smích). Byl to zápas o bronz a my ho nakonec projeli na penalty.

Když se řekne Česko, co si vlastně vybavíte? Ale nejmenujte fotbalisty, prosím.

Prezidenta Havla, potom nádhernou Prahu, Škodovku, která dělá výborná auta... A pak už jen Nedvěda a trenéra Zemana. Ale to už jsme u fotbalu.

O LAZIU

Říká se, že Lazio je dnes nejsilnější fotbalový klub na světě. Souhlasíte?

To se teprve uvidí. Vyhráli jsme italský titul, ale potřebujeme dokázat víc, abychom každého přesvědčili. Cítíme se silní, ale ne nejsilnější. Vždyť nedávno nás porazil Arsenal.

Kdo je tedy lepší?

Real, Manchester, Juventus, AC Milán a další mohou vyhrát Ligu mistrů. Je ohromná vyrovnanost a pro každého je důležité, aby se udržel ve špičce. My jsme se mezi ní teprve dostali. Máme výborné fotbalisty z celého světa i obchodní výsledky na burze. Na obojím se dá stavět.

Mluvíme o klubech. Ale koho považujete za nejlepšího hráče všech dob?

Pelého, Maradonu, Beckenbauera, di Stéfana, Sivoriho nebo Platiniho. Hodně hráčů z mé generace. Není jen jeden. To je jako u gólmanů. Také mám hodně vyvolených, neobdivuji jediného.

O SOBĚ

Připadáte si líp jako trenér, nebo manažer, který kmitá v kanceláři?

Víte, to nejhezčí už mám za sebou, nejlíp mi bylo v brance. A trenéřina? Kdyby Wiltord nevyrovnal v třiadevadesáté minutě ve finále Eura, možná bych mluvil jinak.

Chtěl byste v dnešní době chytat?

Kdyby mi bylo míň než třicet let, tak ano.

Nevadilo by vám, že to mají brankáři dnes těžší?

Ale ne. Naopak si myslím, že jsou víc chráněni od rozhodčích i spoluhráčů. Když jsme šli dřív na centr, každý byl proti nám drzejší.

Chytáte ještě občas?

Vůbec ne.

A nestýská se vám?

Po brance určitě ne, ale po věku, kdy mi bylo pětadvacet. Nádherné roky. Já si ale hřiště dost užil, pracoval jsem i skoro v důchodu, vždyť jsem chytal do jedenačtyřiceti.

Jaký nejtrapnější gól jste v životě dostal?

Nebyl jeden, ale hned pět vůbec v prvním zápase, který jsem chytal v lize. Tenkrát jsem měl hrozný strach, že ke mně přijde manažer a řekne: Tak, chlapče, končíš. Pořád si pamatuju ten zápas proti Fiorentině. Pár dní potom jsem byl v kině a během přestávky ukazovali všech pět gólů. Styděl jsem se a chtěl se skrčit pod sedačku.

Koukám, že si klidně připálíte cigaretu. Kdy jste začal?

Už jako hráč jsem si zapálil. Ale držím se. Pořád si snažím udržovat linii, hodně hraju tenis.

A co vaše rodina?

Promiňte, tady padá závora, to je mé soukromí. Mám ženu Annu a šestadvacetiletého syna, víc říkat nebudu.

Propadl jste fotbalu, ale měl jste v dětství i jiné sny?

Fotbal měl před vším přednost, ale zajímaly mě i motory. Sledoval jsem všechno kolem aut, formuli jedna v šedesátých letech, prototypy fordu, ferrari, porsche.

Vždyť jste také vyučený mechanik. Dokázal byste se k té profesi vrátit?

Sáhnout do motoru? Ani náhodou, to už je elektronické šílenství. Kdybych nebyl brankářem, se svýma rukama bych mohl být jen farmářem.

 
 ***
Dino Zoff

Italská fotbalová legenda. Připomínal v brance nesmrtelného, na výsluní se držel více než dvě desetiletí. Začínal v roce 1961, kdy se svět ještě klaněl útočníkům di Stefanovi a Puskasovi, při loučení v roce 1983 se právě rozzářil Marco van Basten. Loni ho Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků vyhlásila druhým nejlepším gólmanem Evropy všech dob.

Narozen: 28. února 1942

Kariéra: Hrál za Udine, Mantovu, Neapol a Juventus. Trénoval Juventus (1988 - 90), Lazio (1990 - 94 a 1997) a poslední dva roky italskou reprezentaci. Dělal prezidenta Lazia, nyní je jeho manažerem.

Úspěchy: Kapitán mistrů světa 1982, evropský šampion 1968. Ve třiceti letech přestoupil do Juventusu a vyhrál s ním šestkrát italskou ligu a Pohár UEFA. Jako trenér má stříbro z letošního Eura.

Rekordy: Byl nejstarším hráčem, který hrál na mistrovství světa (40 let), byl rekordmanem v počtu mezistátních zápasů za Itálii (112) a neprůstřelnosti v italské lize (903 minut). 0 všechny poslední dobou přišel. Zbyly mu už jen dva: odehrál 570 ligových zápasů a 1143 minut v kuse nedostal v reprezentaci gól.

 

Dino Zoff rozdává autogramy pražským sběratelům

Dino Zoff přijel s výpravou Lazia do Prahy

Rozesmátý Dino Zoff při rozhovoru pro MF DNES

Autor:


Tabulka ligy

Mužstvo Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 3 3 0 0 6:0 9
2. AC Sparta Praha 4 2 2 0 4:2 8
3. SK Slavia Praha 3 2 1 0 3:0 7
4. SK Sigma Olomouc 3 2 0 1 4:3 6
5. 1. FC Slovácko 4 1 2 1 6:4 5
6. Bohemians Praha 1905 3 1 2 0 3:2 5
7. MFK Karviná 3 1 1 1 4:3 4
FK Teplice 3 1 1 1 4:3 4
9. FC Slovan Liberec 3 1 1 1 3:3 4
10. FC Baník Ostrava 3 1 1 1 5:6 4
11. Fastav Zlín 3 1 0 2 2:3 3
12. Dukla Praha 3 1 0 2 2:7 3
13. FK Jablonec 3 0 2 1 2:3 2
14. FK Mladá Boleslav 3 0 1 2 2:4 1
15. Zbrojovka Brno 3 0 1 2 2:5 1
16. FC Vysočina Jihlava 3 0 1 2 0:4 1

Známky

1,5

Uroš Radakovič

Olomouc

1,5

Jan Laštůvka

Slavia

1,5

Jonathan Biabiany

Sparta

Góly

3

David Lafata

Sparta

2

Ondřej Mihálik

Jablonec

2

Šimon Falta

Olomouc

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze