"Chtěl bych ji porazit," říkal ještě před semifinálovým utkáním.
Pro úspěch dělal, co mohl. Bývalý slovenský reprezentant dal dva krásné góly z dálky. Utkání však skončilo 4:4. Došlo na penalty.
Než šel kopat Žofčák, sparťanský gólman Daniel Zítka k němu přišel a cosi mu povídal. "Říkal, že mě zná," pověděl bratislavský záložník.
Rozhodit se nedal, vstřelil gól, když mířil doprava, tedy na druhou stranu než obvykle. A pak došlo i na zmiňované gesto.
Jasná provokace. "Moje vztahy se sparťanskými fanoušky nikdy nebyly moc růžové," vysvětlil Žofčák, který byl jediným úspěšným penaltovým střelcem Slovanu.
Sparťané se trefili dvakrát, díky čemuž prošli do finále.
"Proti Spartě jsem měl velkou motivaci. Vždyť jsem tu žil dva roky, získal jsem tu titul. Navíc se do Prahy rád vracím, protože tu mám hodně kamarádů," řekl Žofčák.
Spartu opustil hodně narychlo. Jeho přestup se realizoval během několika dnů. Ne všechno bylo tenkrát pro sedmadvacetiletého hráče ideální.
"Pořád cítím křivdu. Přišlo to ze dne na den. Jak se ke mně na Letné zachovali, nebylo správné. Ale nechci to rozebírat, je to pryč," řekl Žofčák.
Dva góly ze hry a proměněná penalta jsou slušnou odplatou.
