„Chtěl jsem, aby hráči viděli, čí logo nosí na prsou a na zádech. Že je i jiný život než fotbalový,“ prohodil luhačovický podnikatel.
Přímo to neřekne, exkurzí ale vyslal hráčům jasný vzkaz: Tady se tvrdě maká a to stejné chci i od vás na hřišti.
„Každý podnik ve společnosti si musí na sebe vydělat. Hráči zase musí chtít postoupit do první ligy,“ použil Červenka sportovní příměr. „Podmínky mají vytvořené, teď je to jenom na nich.“
Zlín sestoupil z nejvyšší soutěže před pěti lety a od té doby se marně snaží o návrat. Že by hráče jejich chlebodárce v případě dalšího neúspěchu převelel do výroby, se obávat nemusí, návštěva Racioly však na nich zanechala hluboký dojem. Když vyšli z haly, kde se drůbež zpracovává, mnozí měli ve tvářích zelenou barvu.
„Neumím si moc představit, že bych tady pracoval každý den,“ utrousil záložník Róbert Matejov, navlečený v bílém potravinářském plášti a s modrou síťkou na hlavě.
Nasládlý pach krve a pohled na spařená kuřata pohybující se pověšená za nohy, to není ideální obrázek pro náborový leták do zaměstnání. Hráči ale neremcali.
„Bylo to zajímavé, něco takového jsem zažil poprvé,“ přiznal zkušený obránce David Hubáček, ověnčený tituly ze Slavie Praha.
Exkurze fotbalistů začala v osm hodin ráno v hlavním sídle Lukromu v Lípě a skončila polední ochutnávkou kuřecích produktů v Raciole. Červenka přitom držel před hráči krátký proslov.
„Doufám, že tohle je poslední porážka, o které jsem od vás slyšel,“ narážel na nejdrsnější moment prohlídky, kdy končil život opeřenců.
