V Leverkusenu se vypracoval v obránce, kterého uznává celá bundesliga. A oporou je šestadvacetiletý hráč i v reprezentaci. Defenzivní řada řada na něm stojí.
I proto, že je univerzál. Umí hrát zleva, odkud drzými výpady podél postranní čáry podporuje útok, ale nastoupit může také uprostřed obranné čtveřice. Tam využívá své rychlosti a solidní hry hlavou. S Tomášem Sivokem v pátek vytvořil neprostupné duo, které Černohorce téměř k ničemu nepustilo.
V úterní odvetě už může nastoupit Hubník. Na jakém postu budete hrát vy?
Nevím, jestli trenér chystá nějaké změny. První zápas jsme v obraně celkem zvládli, tak uvidíme, jestli trenér do složení obrany sáhne. Ale je jedno, jestli bude hrát ten, nebo ten - hlavní je postup.
Staré fotbalové klišé říká, že vítězná sestava se nemění.
Říká se to, ale uvidíme, jestli to bude platit. Jak se trenér rozhodne, teprve zjistíme. Ani my hráči to ještě nevíme.
Vyhovuje vám to víc na levém kraji, nebo na stoperu?
Na stoperu jsem v Německu nikdy nenastoupil, v reprezentaci párkrát. Ale já si nevybírám. Jsem rád, že jsem součástí tohohle kolektivu a svými výkony můžu týmu pomoci. Jestli hraju na levém beku, nebo na stoperu, je jedno. Kam mě trenér postaví, tam zahraju.
V pátečním zápase jste si po jednom souboji narazil záda. Jak jste na tom?
V pohodě, mám jen trošku naraženou zadnici. Maséři a fyzioterapeuti v reprezentaci jsou skvělí, takže to bude dobré. Vůbec mě to nelimituje, cítím to jenom, když si sednu. Takže tohle problém nebude.
Dovedete si představit, že náskok dva nula ztratíte?
To si nepřipouští nikdo. Ale nechceme se nějak vytahovat, protože řečmi vyhrát nemůžete. Chceme postoupit a k tomu musíme zvládnout zápas v Podgorici.
Co říkáte na výrok trenéra Brnoviče, že se máte připravit na porážku tři nula?
Co jiného má říct, když ještě pořád chtějí postoupit? A aby se jim to povedlo, tak musí vyhrát právě tři nula. Takže je to takové hecování... Rozhoduje se na hřišti a až v úterý večer uvidíme, kdo se bude smát.