Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlatanův svět: idol Ronaldo, okradený asistent a „nudné“ švédské hvězdy

Zlatan Ibrahimovič právě vstřelil gól a je spokojený. | foto: Reuters

29 2016
Stockholm (Od našeho zpravodaje) - Možná není tak dobrý fotbalista jako Messi nebo Ronaldo. Kvůli tomu, že žije v jejich době, asi nikdy nevyhraje Zlatý míč, po kterém určitě moc touží. Přesto je Zlatan Ibrahimovic, eso švédského národního týmu, hvězdou všech hvězd.

Až dnes večer vyběhne na hřiště k přátelskému utkání s Českem, budou mít hosté o motivaci postaráno. Udržet první nulu pod trenérem Vrbou právě proti němu? To by bylo něco!

Ale nejen Ibrahimovicovo fotbalové umění ohromuje. Jeho ego je nekonečné. Marně byste hledali jiného hráče, který si věří tolik jako on. Nebo spíš který to dává tak okatě najevo. Stačí si na YouTube pustit sestřih několika legračních momentů, ve kterých hraje hlavní roli.

Jeho tým kope roh, Zlatan se frajersky opírá o tyč, nohu přes nohu. Jako by stál u sloupu někde v parku.

Spoluhráči i soupeři létají po hřišti, on stojí, pozoruje jejich hemžení a v klidu si upravuje culík.

Rozhodčí mu cosi vyčítá, opakovaně ukazuje, aby šel blíž k němu. Ibrahimovic se ani nehne a donutí sudího, aby přišel za ním.

Po vyhraném zápase si hráči podávají ruce, plácají se po ramenou, zdraví se se soupeři. On vůbec nesleduje, co se kolem něj děje a jde rovnou do šatny.

Tým prochází kolem hloučku novinářů, on v čele, a volá: „Nezastavujte se, nikdo nebude mluvit!“ „Proč?“ přiletí otázka. „Protože jsem šéf.“

Na sídlišti kradl kola

Tím vším Ibrahimovic udivuje, někoho třeba pohoršuje, ale většinu fanoušků prostě baví. Přitom se nedá říct, že by si cíleně budoval image frajírka – on zkrátka takový opravdu je. Není těžké uvěřit, že se s obrovskou dávkou sebevědomí, ale i vzácného komediálního talentu, už narodil.

Matka Jurka pochází z Chorvatska, táta Šefik z Bosny – do Švédska utekli kvůli válce. Po nich zdědil temperament a výbušnou povahu.

Byly mu jen dva roky, když se rozvedli a on se sestrou Sanelou pendloval od jednoho rodiče k druhému a nikde nenašel harmonické zázemí. Ale nic ho nezastavilo.

Kam půjde Ibrahimovic? Láká ho i West Ham United

Kde bude hrát Zlatan Ibrahimovic od léta? Do hry o něj oficiálně vstoupil možná trochu nečekaný zájemce: West Ham United. Tradiční londýnský klub je sice momentálně pátý v Premier League, ale dlouhodobě nepatří mezi anglické velikány.

„Máme seznam deseti útočníků z Evropy a většinu peněz na přestupy dáme právě na koupi dobrého útočníka. To je náš plán pro léto,“ řekl David Sullivan, spolumajitel klubu. „Chtěl bych získat Ibrahimovice. Ale jestli on bude chtít jít do West Hamu, to nevím. Je mu 34 let a pořád je to fantastický hráč.“

Švédský fenomén už ohlásil, že po čtyřech letech v Paris St. Germain nebude ve francouzském klubu pokračovat. Jelikož mu končí smlouva, může odejít jako volný hráč. A tím se z něj stává ještě lákavější zboží.

Ač Ibrahimovic už dříve prohlásil, že je pozdě na to, aby odcházel do Anglie, možná změnil názor. Původní záměr jít za kamarádem Davidem Beckhamem do Miami nevyšel - Beckham zatím nezajistil potřebné náležitosti, aby jeho klub mohl hrát americkou MLS. Zdá se, že by mohl opravdu skončit v Anglii.

Před dnešním zápasem s Českem Ibrahimovic potvrdil, že má odtud několik nabídek. Mluví se také o návratu do Itálie či o Číně.

Podle švédských novinářů by však preferoval život v Londýně, což by vyřadilo zmiňované možnosti, ale také variantu jít do manchesterských City či United. A právě poloha může být výhoda pro West Ham.

Ovšem v Londýně sídlí také Chelsea a Arsenal...

RADIM TRUSINA

Ani to, že tátu nacházel opilého, uzavřeného ve vlastním světě, s plechovkami piva poházenými všude po bytě. Ani to, že o něj máma v návalu vzteku mockrát zlomila vařečku. Ani to, že doma chyběly peníze, a tak měl nejdřív místo fotbalové kariéry nakročeno k dráze zlodějíčka.

Sám se tím ani netají. V autobiografii, kterou napsal se známým švédským spisovatelem Davidem Lagercrantzem, přiznává, že běžně kradl kola a proháněl se na nich ulicemi Malmö. Dokonce jednou obral o dopravní prostředek i asistenta trenéra...

Tak ho vychovával život v ulicích Rosengärdu, sídliště plného přistěhovalců, kde vyrůstal. Tvrdá škola, ve které neplatil skoro žádný řád.

Ale právě tam se rodila jeho fotbalová jedinečnost. Tam se učil kličky, parádičky, nečekaná řešení. Oklamat soupeře mazanou fintou, to se na betonovém plácku ve stínu paneláků cenilo víc než góly.

Běh do kopce? Jedu autobusem

Ale i těch dával hodně. Takže následoval obvyklý scénář: kluka z malého místního týmu si všiml největší klub ve městě, Malmö FF.

A čekal ho další boj. Neustálým kličkováním štval rodiče spoluhráčů, kteří proti němu sepisovali petice. Trenér ho za trest nechával vydusit na lavičce, na posun do áčka si musel počkat. Když se dočkal, po prvním tréninku ho brankář požádal, aby došel posbírat balony. „Budeš si pro ně muset dojít sám,“ odsekl.

Pořád jako by si neuvědomoval, že se fotbalem může živit - nic nedokázal brát vážně. Při tréninkovém výběhu do táhlého kopce zůstal s pár kumpány vzadu. Autobusem se nechali vyvézt nahoru, schovali se za rohem, počkali, až tým přeběhne. A celí rozesmátí se zařadili zase na konec skupiny.

Švédské hráče dlouho vůbec neuznával. Pro něj byl idolem Brazilec Ronaldo, jeho napodoboval, na něj si hrál. Tehdejší reprezentanti jeho země pro něj byli „nudní“.

Respekt? To mu nic neříkalo. Nejen na hřišti, ale ani mimo ně. Přestal krást, ale dál se bavil: třeba tím, že s kamarády házel petardy na zahradu nóbl rezidencí.

Pardon, bydlíte v našem domě

Když se později seznámil s manželkou Helenou, jednu takovou vilku v nejhezčí části Malmö, s úžasným výhledem na moře, se rozhodli koupit. Tehdejší majitelé prodávat nechtěli, ale na schůzce je Ibrahimovic hned uzemnil.

„Jsme tu, protože bydlíte v našem domě. Postarám se, abyste byli šťastní, ale tenhle barák bude můj.“ Hádejte, jak to asi dopadlo?

I díky tomu, že si jde tvrdě za svým, uspěl všude, kde byl: v Malmö, Ajaxu, Juventusu, Interu, AC Milán a momentálně v Paříži.

I v Barceloně válel, ale do klubu, kde má všechno pevný řád a nikdo nevybočuje, se nehodil. Když zařval na trenéra Guardiolu, že „nemá koule“, bylo jasné, že je konec.

Jeho nevypočitatelné chování často poznávají i novináři. „Někdy dělá legrácky, ale jindy přátelský není,“ říká Olof Lundh, redaktor TV4. „Mockrát jsem ho zažil naštvaného, novináře nemusí. Mívá dojem, že jsou všichni proti němu.“

S přibývajícím věkem se ale přece jen zklidňuje a začal víc pracovat pro tým. V této sezoně nahrál už na šestnáct gólů, sám jich pětatřicet nastřílel. Ve čtyřiatřiceti letech! Už se tolik nehádá, přestal sbírat červené karty. Ale sebevědomí neztratil.

Proto si na hřišti dovoluje věci, na které by si ani Ronaldo s Messim netroufli. Nebo si je umíte představit, jak zkoušejí střílet na branku nůžkami ze třiceti metrů?

Právě tak Zlatan vstřelil jeden z nejúžasnějších gólů fotbalové historie, navíc při zvláštní příležitosti: v zápase Švédska s Anglií, kterým se otevíral nový stadion Friends Arena ve Stockholmu.

Právě tam dnes večer bude zatápět Česku. A zase udělá všechno pro to, aby se fanoušci nenudili.





Zpestřete váš jídelníček
Zpestřete váš jídelníček

Inspiraci a zajímavé recepty najdete na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze