„Život bez něj už nikdy nebude stejný. On byl symbolem Atlétika,“ prohlásil srbský trenér Radomir Antič, který v roce 1996 získal s klubem ligový titul i národní pohár. Ale také dostal od šéfa třikrát padáka.
Gil začínal jako prodavač ojetých náklaďáků, ale vypracoval se v majitele stavební firmy. V roce 1969 byl odsouzen na pět let za to, že jedna z budov, za něž ručil, spadla a zabila 58 lidí. Po osmnácti měsících ho osvobodila amnestie diktátora Franka.
A ctižádostivý byznysmen začínal od nuly. V roce 1987 se stal prezidentem své lásky, Atlétika. Zažil úspěchy i krachy, uměl být laskavý a úspěšným hráčům by nechal stavět pomníky, ale když se nedařilo, byl skoro šílený. „Nenávidím porážky,“ říkal.
Šestnáct let byl v čele Atlétika, vyhodil přes 30 trenérů, z toho šest v jedné sezoně. Za hráče rozhazoval miliardy. Probil se i do politiky, starostoval pompéznímu letovisku Marbella. „Vyčistil jsem to město od prostitutek, lesbiček a narkomanů,“ tvrdil.
V roce 2000, poprvé po 66 letech, Atlético sestoupilo. Vzápětí policie prezidentovi sdělila, že ho podezírá z daňových úniků, za což hrozilo až tři a půl roku vězení.
Z klubové pokladny se mělo ztratit skoro 60 milionů korun. „Gil je z většiny utratil za dámské spodní prádlo,“ prohlásil soudce del Olma.
Stotřicetikilový magnát, muž okázalých slov, se však obhájil. Loni začal mít problémy se srdcem a v květnu řekl: „Končím, chci mít konečně klid.“
Syn Miguel Angel se stal generálním ředitelem, Gil starší zůstal hlavním akcionářem, chodil se dívat na domácí zápasy, ačkoli se lékaři báli, že jeho srdce to napětí nevydrží...
Z klubové kaple se v sobotu rakev nesla Madridem na hřbitov Almudena, kde mají Gilovi hrobku. Večerní ligový zápas Atlétika byl kvůli tomu přeložen na neděli.
I hráči chtěli uctít památku velkého muže. Ještě v 90. minutě vedli nad Zaragozou 1:0, jenže během minuty pak dostali dva góly a prohráli.
Byl to smutný konec smutného víkendu.
 Jesus Gil, bývalý majitel fotbalového Atlétika Madrid. |
