V jeho generaci neměl nikdo takový přehled o hře jako on. S hlavou nahoře, s míčem přilepeným u nohy. Měl raději slalomy mezi strnulými obránci a nezištné přihrávky než své góly.
S Realem Madrid vyhrál třikrát Pohár mistrů a za rok 1958 získal Zlatý míč!
Syn polských emigrantů se narodil na severu Francie do hornické rodiny jako Raymond Kopaszewski. Teprve ve škole si jméno zkrátil.
Dlouho si myslel, že půjde ve šlépějích dědečka a tatínka, proto ve čtrnácti letech nastoupil do uhelných dolů Noux-les-Mines. Během jednoho důlního neštěstí přišel o prst. Nakonec (a naštěstí) se prosadil na trávníku.
Ofenzivní záložník a skvělý tvůrce hry zahájil kariéru v druholigovém Angers, v osmnácti letech ho koupil Stade Remeš. O rok později debutoval v reprezentaci, za níž během deseti let odehrál 45 zápasů a vstřelil 18 gólů.
Do hvězdného Realu Madrid měl přestoupit už v roce 1955, pozvali ho na přátelský zápas proti Vasco da Gama. Kopa exceloval, hned mu nabízeli luxusní smlouvu. „Už se nevracej,“ prosili ho. Jenže on se vrátil a ve Francii dostal za uši. „Jsi zrádce,“ četl si v novinách.
Aby vášně utlumil, zůstal v Remeši ještě rok.
„Přichází malý Napoleon,“ vítaly ho v Madridu novinové titulky. Kopa a jeho dvorní pomocníci Ferenc Puskás a Alfrédo di Stéfano vytvořili výjimečný útok, který nebyl k zastavení. Drobný francouzský démon se podepsal pod tři triumfy v Poháru mistrů (1957, 1958, 1959), dvakrát slavil ligový titul. V roce 1959 se vrátil do Remeše, kde o sedm let později ukončil kariéru.
V roce 1970 dostal jako první francouzský fotbalista Řád čestné legie.
