Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Železník si odchod ze Zlína nevyprosil. Tak začal střílet ještě víc gólů

Lukáš Železník ze Zlína v utkání proti Spartě. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

5 2015
Pokud si chce zahrát první ligu, nezbude mu asi nic jiného, než ji fotbalovému Fastavu Zlín vystřílet. Přestože Lukáše Železníka opět lákalo několik týmů z nejvyšší soutěže, mateřský oddíl svůj ofenzivní klenot stejně jako v létě nepustil.

„Byl jsem za trenérem, že chci odejít ze Zlína, získat novou motivaci, změnit prostředí. Řešil jsem to i s majitelem klubu panem Červenkou. Bohužel to nevyšlo,“ líčí 24letý kapitán Zlína.

Neztratil jste motivaci?
Když to řeknu na rovinu, tak na začátku přípravy mě tréninky vůbec nebavily. Netěšil jsem se na ně, nerad jsem jezdil na stadion. Ale postupem času jsem si to v hlavě srovnal, že bych šel sám proti sobě. Jako kapitán chci tým zvednout, potáhnout ho společně se staršími kluky a dovést Zlín do první ligy.

Vzhledem k vaší dlouhodobé smlouvě je to nutnost, že?
První liga je můj sen. Je to strašně moc práce, a kdyby se to podařilo letos, byla by to paráda.

Šest bodů na druhé místo je ale velká ztráta.
Je to daleko, ale zrovna nedávno jsem četl rozhovor s panem Urbanem z Českých Budějovic. Říkal, že po půlce ztrácel šest bodů na postup a za půl roku druhou ligu vyhráli ještě s náskokem. Všechno je možné. Musíme zvládnout začátek a věřit, že to můžeme dokázat. Když odvedeme dobrou práci a nepodaří se to, nikdo nic neřekne. Ale když to odflákneme, bude to špatně.

Nové heslo: „Ševci míří výš“

Pět hráčů v běhu s odhodlanými výrazy, logo klubu a moto „Ševci míří výš“. Vše vyvedené ve žluto-modrých barvách oddílu. S touto grafikou vstoupí v neděli na Žižkově druholigoví fotbalisté Fastavu Zlín do jarní části sezony, která by měla podle smělých plánů nového vedení klubu vyvrcholit návratem do nejvyšší soutěže. „Jsme odhodlaní. Věci v klubu se vyvíjí dobrým směrem a výsledky z přípravy dávají tušit, že bychom se mohli posunout výše,“ rozdával na tiskové konferenci optimismus nový šéf fotbalistů Milan Plesar.

Po jeho pravém boku seděl sportovní manažer Bohumil Páník, který si po anglickém vzoru přibral funkci hlavního kouče A–mužstva, po levici někdejší český reprezentant Zdeněk Grygera, pro něhož Zlín vytvořil zbrusu novou pozici manažera pro mezinárodní vztahy a sportovní rozvoj. „Přišlo nové vedení, mají nové nápady, ambice. Dělají všechno pro to, aby klub fungoval co nejlépe,“ všímá si nejzkušenější hráč mužstva David Hubáček a jedna z pěti tváří mediální kampaně, která má místní fotbalisty dostat do širšího povědomí a hlavně přitáhnou další diváky do hlediště. „Zlín nebyl moc vidět. Není to vůbec na škodu.“

Pro příznivce připravil klub zvýhodněné permanentky na jarní část. Za sedm zápasů zaplatí jenom 350 korun. „Beru to z pozice hráče. Kdybychom hráli dobře, asi by se o nás mluvilo více,“ ví Hubáček, že největší možnosti ovlivnit návštěvnost má se svými spoluhráči. Nadřízení se je přitom snaží motivovat novým prémiovým řádem, který myslí také na postup. Od něho dělí Zlín šest bodů. „Hrát prostředek tabulky je o ničem,“ netají Hubáček vysoké cíle.

Ve třinácti přípravných duelech jste nasázel třináct gólů. Pořád vám spoluhráči říkají Palič?
Ano a ani bych nechtěl, aby mi přezdívku odpárali. Jsem za ní rád.

Nemáte obavy, že jste se vystřílel?
Ne. Na sezonu se už strašně těším. Kdybych dal půlku branek z přípravy, byl bych za to rád.

Jste dlouholetým kanonýrem mužstva, ale třináct gólů je i na vás hodně. Kde se to ve vás vzalo?
Podobně úspěšnou zimní přípravu jsem kdysi měl na hostování v Hlučíně, ale tolik gólů jsem nedal. Na hřišti se cítím hodně dobře. S Míšou Molkem (kustod) máme každé ráno posilovnu, jsem silný.

Ale jenom tím to není, ne?
Hodně mi pomáhá, když hrajeme v rozestavení 4-4-2 na dva hroty. Když jsem hrál křídlo, tak jsem se musel hodně vracet. Tady se spíše tlačím do koncovky, před bránu, což mi více vyhovuje.

Liší se hodně styl hry po trenérské rošádě?
Zase tak velký rozdíl to není, ale je pravda, že máme nacvičené věci. A jinak se chováme po ztrátě míče.

Místo emotivního kouče Pulpita vede mužstvo rozvážnější Páník. Je to velká změna?
Je to úplně otočené. Pod panem Pulpitem to byl hodně dril a na trénincích jízda. Teď je to klidnější. Ale také pan Páník umí zařvat.

Stres je ale menší než za Pulpita, že?
Osobně mi to nepřijde. Ale je pravda, že pár hráčů tady bylo z pana Pulpita vyjukaných. Nechci říct, jestli po právu, nebo ne, ale když se na ně duplo, trochu je to vzalo. Teď je to jiné.

Pulpit z vás udělal na podzim kapitána a Páník vás ve funkci ponechal. Překvapilo vás to?
Jsem za to rád. Cítím zodpovědnost, na hřišti chci dávat góly a ukázat, že jsem na správném místě. Nad kluky se nepovyšuju, všichni jsme na stejné rovině. Akorát když něco hoří, dokážu zvýšit hlas. Ale kluci to berou. Všechno řešíme společně s Hubem (předchozí kapitán Hubáček).

Přecházíte z umělé na přírodní trávu. Jak to zvládáte?
Je to zásadní rozdíl. Na umělce si můžeš přihrát, zkoušet kombinace. Kdežto na trávě je to spíše o bojovnosti, vůli, běhání, dojíždění soubojů. Balon má úplně jiný odskok. Na hrotu toho hodně naběháme a v nohách to jde dost poznat. Možná by jaro mohlo začít později a protáhnout se do června.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze