"Záleží na trenérovi, jestli nastoupím. Ale moc se na ten zápas těším, máme teď mimořádně krásné hřiště, jako pro kulečník. Fotbal by měl stát za to. Samozřejmě bych chtěl proti Brnu hrát aspoň chvíli, ale sestavu neznám," říká třiatřicetiletý Švancara.
Čtyřikrát po sobě jste hrál na hrotu slováckého útoku jen vy, v neděli v Olomouci naopak nastoupil pouze Václav Ondřejka. Byl jste překvapený? Ne. Trenér se o tom se mnou bavil a já jsem to rozhodně nebral ve zlém.Už nemluvím jako ve třiadvaceti, že mercedes zůstal v garáži. (směje se) Nehraju za 1. FC Švancara, ale za 1. FC Slovácko. Pokud Slovácko bude dělat body, ať už se mnou nebo beze mě, je to jenom dobře. My jsme v Olomouci vyhráli, takže trenér rozhodl správně. Já jsem se snažil pomoct jinak.
Jak?
Povzbuzoval jsem kluky v šatně, podával jsem jim pití. A mohl jsem sledovat naše fanoušky, jejichž výkon v Olomouci byl neskutečný. Řeknu k nim jedinou věc: Díky fanouškům je mi ctí, že můžu působit v tomto klubu.
Nemrzí vás, že kvůli vaší výhře v Olomouci už nebude zápas s Brnem vypjatou záchranářskou bitvou kdo s koho?
Naopak věřím, že naše výhra v Olomouci bude naší psychickou výhodou. Už nebudeme svázaní hrozbou sestupu. Zároveň chceme uspokojit naše diváky, odčinit poslední domácí zápas s Ostravou, který zase skončil jen remízou a zase jsme nedali gól.
Víte, jakou otázku lidé před zápasem proti Brnu probírají v souvislosti s vaší osobou?
Myslíte, jestli jako Brňák nebudu chtít Brnu pomoct?
Ano.
Kdo mě zná, moc dobře ví, že je to zbytečná otázka. Tak já fotbal nedělám ani dělat nechci. Když se dívám, kolik chodí v Česku i na Slovensku na fotbal lidí a kolik jich chodí u nás, musíme si každého zápasu v takovém prostředí vážit a jediným poděkováním je vítězství.
Nasazení Švancaryočima kouče "Nechci nějak složitě přemýšlet o tom, jestli Petr bude mít proti Brnu vyšší nebo nižší motivaci. Je to profesionální fotbalista, který kope za Slovácko. Jeho výkony jsou zrovna mnohem lepší doma než venku, proto teď nehrál v Olomouci. Já věřím, že bude pro zápas s Brnem připravený a bude patřit mezi ty, kteří budou mít podíl na našem vítězství." Miroslav Soukup, trenér Slovácka |
Fanoušci navíc očekávají odčinění ostudného podzimního debaklu 0:7 v Brně.
Nemusím vám vykládat, jak neskutečně jsem si ten výsledek vyžral já jako hráč Slovácka, který v Brně žije. Ale to k tomu patří. Udělali jsme si velkou ostudu, navíc jsem hned po prohře říkal, že mě to mrzelo hlavně kvůli lidem. Teď chceme vyhrát, ale nenazýval bych to odvetou nebo pomstou.
Co byste řekl na situaci, že byste gólem poslal Brno do druhé ligy?
Brno nepošleme do druhé ligy ani já ani Slovácko. Pokud k sestupu dojde, tak se tam Brno pošle samo. A nerozhoduje o tom tento jediný zápas. Je to dlouhodobá věc.
Ale bude to pro vás zvláštní zápas, ne?
Samozřejmě to je můj mateřský klub, ale už to bude trošičku jinak. Až mě samotného zarazilo, že se o Brno v poslední době tolik nezajímám, spíš se soustředím na nás, na sebe, na rodinu. Hráčů tam tolik neznám, bližší kontakt jsem měl naposledy s Honzou Trousilem a Tomášem Poláchem.
To přitom nebyli rodilí Brňané.
Máte pravdu. Ale byli to kluci, kteří pro klub odváděli dobrou práci. Odešlo v nich to lepší, co Brno mělo. Ale to je věcí klubu, já nejsem tím, kdo by teď měl Brno hodnotit.
S trenérem René Wagnerem se znáte?
Jenom ze hřiště, pamatuju si ho jako vynikajícího útočníka. Sám jsem zvědavý, jak se mu bude dál dařit v trenérské funkci. A z realizačního týmu samozřejmě znám Luboše Maršálka a Karla Jarůška.
Hecoval jste se?
Pořád spolu chodíme na kafe, ale teď už jsme dobré dva měsíce nebyli, s blížícím se zápasem jsme si ani nevolali. Brno teď prochází opravdu špatným obdobím, kvůli tomu jsem ani nechtěl navazovat kontakt.
Dovedete si představit, že Brno bude od podzimu hrát druhou ligu?
Minulý týden mi jeden člověk říkal: Chceš mi tvrdit, že sem bude jezdit Varnsdorf, Sezimovo Ústí a Sparta jenom se svým béčkem? Realita je taková, že se to stát může, a pro nás coby celoživotní Brňáky by to bylo nepříjemné. Ale já jsem věčně pozitivní člověk, takže by taková situace třeba pomohla něco v klubu vyčistit. Ona není náhoda, že je Brno tam, kde je. Víc to rozpitvávat nechci. My jsme šťastní, že máme tolik bodů, a uděláme maximum pro to, abychom skončili desátí.
Přál byste si vstřelit Brnu gól?
Na rovinu říkám, že si to moc přeju. Chtěl bych jej věnovat velice dobrému kámošovi, střelci Broňovi Bechyňskému, který mi před pár dny odešel, v úterý jsem mu byl na pohřbu.
Jak se vám proti Brnu vlastně daří?
Vím, že už jsem mu dal čtyři pět gólů. Ale statistiky mých týmů dobré nebyly. Porazil jsem Brno jen jednou se Slavií a jednou se Žižkovem. Je na čase, abych si první výhru připsal i se Slováckem.
A tím si třeba i vystřílel prodloužení smlouvy.
Tak to neberu, jedním zápasem přece nebudu dokazovat, jestli něco umím, nebo ne. Jsem připravený na cokoliv, ale musím přiznat, že už se ta situace trošku hýbe. Myslím, že společnou cestu najdeme a mohl bych zůstat.
