"Můj čas teprve přijde," skromně říká Frťala, jehož Varnsdorf je v půlce druhé ligy pátý a dělí ho jen dva body od postupu.
Když nedávno měnily trenéra "vaše" Teplice, neříkal jste si, že byste mohl být na řadě?
Už před sezonou jsem prohlásil, že nechci být ten, který se po půlroce nějakého částečného úspěchu hned bude ohlížet po ligové štaci. Člověk sice má ambice, ale neprahnu po lize okamžitě. Jsem rád, že tady mužstvo šlape, že se nám takhle daří.
Zato Teplicím vůbec. Před minulým kolem byly až poslední.
Samozřejmě je sleduju a tvrdím, že tam rozhodně není kádr na to, aby se hrálo jen o záchranu. Teplice se sice dostaly do krizové situace, ale jsem přesvědčen, že mají tolik zkušených hráčů, že tohle prostě ustojí. Možná jim pomůže zimní přestávka, potrénují, dá se to tam všechno dohromady.Nemám vůbec strach, že by to nezvládly a sestoupily.
To vy máte úplně jiné starosti, ve Varnsdorfu je euforie.
Když se vyhrává, euforie je, ale už po výhře na Žižkově jsme si říkali, že nemůžeme podlehnout tomu, že všechno půjde samo. Vždyť do té doby jsme získali venku jen bod. Jsem hrozně rád, že to hráči chápou. S každým soupeřem se snažíme hrát nátlakově a agresivně, proto se můžeme s kýmkoliv měřit.
A špička je hodně blízko.
Krásný pohled na tabulku, ale pořád je před námi hodně kol. Hřeje nás, že máme už o 7 bodů víc než loni po podzimu a ještě zápas k dobru. Víc dopředu se nedíváme.
Ani když fotbalový svaz změnil podmínky postupu a zvýhodnil méně zámožné kluby?
Je to zajímavé pro všechny účastníky druhé ligy, ale my tak opravdu neuvažujeme. Obecně je to jistě motivační pro týmy, které nemají takové sociální zázemí, aby mohly hrát první ligu. Ale na druhou stranu i zavazující. Když se do toho pustíte, pak máte nůž na krku, abyste to za ten rok dotáhli. Trochu je mi líto Ústí, které doplatilo na to, že se nová pravidla nezavedla dřív. Ale už to nevrátí. Každopádně je vidět, že od příchodu pana Bičovského tým znovu šlape a zase bude hrát důležitou roli v boji o postup.