Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nerad bych, aby na mě lidi řvali Pospěch ven, říká opavská ikona

Opavský Zdeněk Pospěch v duelu s Pardubicemi | foto: Martin Veselý, MAFRA

20 2015
Jednou hasil rozbíhající se protiútok, vzápětí už pelášil vpřed podpořit své spoluhráče při ohrožení pardubické branky. I přes pokročilý věk je krajní obránce Zdeněk Pospěch stále platným článkem kádru fotbalistů Opavy, která v sobotu uhrála na východě Čech remízu 0:0.

„Bod zvenku se vždycky počítá,“ řekl po utkání šestatřicetiletý Pospěch, který se ale málem závěrečného hvizdu nedočkal. Ve 37. minutě ho totiž dost nešetrně „sejmul“ pardubický útočník Radim Fikejz.

„Některé zákroky jsou takové hodně nešťastné a zbytečné, kdy ten kluk strašně moc chce. Ale dokážu to pochopit. Neřekl bych, že byl zápas až přehnaně tvrdý, občas se to stává,“ mínil bek, jenž oblékal i reprezentační dres. Pospěch musel být ošetřen za postranní lajnou, a když se vracel zpět do hry, hlučný opavský kotel vyvolával jeho jméno.

„Skluz byl nepříjemný, protože jsem dostal kolíkama na koleno. Chtělo to pak nějaký čas, než bolest trochu odezněla,“ podotkl muž, který si zahrál v dresu Mohuče i německou Bundesligu.

Fotogalerie

Po návratu do Čech zamířil před letošní sezonou zpět do rodného města, kde by si ještě jednou rád zahrál první ligu.

„Ale už se nikam neženu. Je to spíše taková utopie, protože roky běží a čas se nedá zastavit. Letos asi nepostoupíme a příští ještě ani nevím, jestli budu hrát,“ naznačil možný konec úspěšné kariéry hráč, který spojil své jméno i s pražskou Spartou či Baníkem Ostrava. Právě bohaté zkušenosti z mnoha klubů dělají z Pospěcha hráče, na něhož se chodí diváci ve druhé lize dívat. Také proto jsou jeho výkony pod patřičným dohledem.

„Člověk má nějaké renomé, takže si nemůžu dovolit udělat tři čtyři chyby a prohrát dva nula. To bych si zkazil jméno, které jsem si budoval. Nechci, aby to tak dopadlo. Kluci jsou teď mladší, rychlejší a bojovnější a nerad bych, aby na mě lidi řvali Pospěch ven,“ přál si Pospěch, který v duelu rozhodně netrpěl nedostatkem sil.

„Jde spíše o motivaci, protože když vás někdo sestřelí a nakopne, tak je to strašně těžké. Na druhou stranu už jsem do toho jednou šel a je tady nějaká zodpovědnost, takže nelze přijít na zápas a říci si, že to tady jen tak odchodím. To ani nemám v krvi,“ dodal Pospěch.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze