„Jsme rádi, že jsme vyrovnali, ale bod doma je málo. Jsme zklamaní,“ netajil domácí střelec.
Přitom mohlo být mnohem hůř. První poločas byl z brněnské strany zoufalý a nebýt skvělých zákroků brankáře Melichárka proti nájezdům Rabušice, mohli mít hosté mnohem vyšší než jednogólový náskok.
„Věděli jsme, že hrají o všechno, budou lítat a tlačit se dopředu. Určitě nás nezaskočili, ale nebyli jsme dobří na míči a špatně jsme bránili. Mohli jsme být rádi, že to bylo jen 0:1,“ uznal Škoda.
Po pauze Zbrojovka soka, kterého ve středu přemohla v poháru, zmáčkla a z převahy vyždímala aspoň vyrovnání. Vděčí za něj opět Škodovi, který se v šedivé brněnské realitě tyčí jako maják naděje.
V sobotu se často tlačil do zakončení, až nakonec uspěl. „Hanuš mi všechno chytil, jsem rád, že aspoň tu poslední střelu ne. Tam jsem se podíval, kde stojí, a dal jsem to k tyči. Předtím jsem střílel většinou s hlavou dole, chtěl jsem to prorvat a on si na to počkal,“ líčil záložník, který za posledních sedm ligových duelů zvládl sedm tref.
„Trenér po mně chce, abych byl v šestnáctce, tím pádem se dostávám víc do zakončení. Jsem rád, že mi to tam padá, ale chtělo by to vyhrávat,“ podotkl Škoda.
To se Zbrojovce nedaří. Mimo Škodu a v sobotu nevýrazného Řezníčka jí chybí ofenzivní tahouni. Letní nákupy Štohanzl a Litsingi absentují kvůli zranění, to proti Jihlavě nepustilo do hry ani kometu Přichystala. „Kvůli zranění tam dáváme tak mladé hráče, kteří by ještě měli být v řadě na čekané,“ konstatuje Habanec.
Jeho týmu nelze vyčítat, že by nebavil. Sobotní partie nabídla spoustu zajímavých momentů, v zápasech Zbrojovky padá druhý nejvyšší počet gólů v lize. Hlavní příčinou je však průchozí brněnská obrana, proto tým na podzim zažívá proti loňsku razantní propad.
„Věděli jsme, že podzim máme na zhodnocení kádru. Ale to, že jsme měli dost zraněných, to je druhý obrázek,“ poznamenal Habanec.
