"Zavedení videa je v současnosti spíš sci-fi," prohlásil Jiří Kureš, předseda pravidlové komise českého svazu.
Právě jeho muži se po každém ligovém kole scházejí nad stížnostmi klubů a rozebírají, jestli sudí chybovali, nebo ne. Jak by pravidlová komise reagovala na středeční penaltu, kvůli které Slavia nevyhrála svůj poslední zápas v Poháru UEFA?
"Podle toho, co jsem viděl v televizi, to penalta nebyla. Neměla se kopat," reagoval Kureš.
Ale kopala se.
Mladý uruguayský útočník Luis Suárez z Ajaxu si v poslední minutě hlavičkou obhodil kapitána Brabce a skácel se k zemi, jako by ho z tribuny zničehonic trefil odstřelovač.
Jenže na stadionu v Amsterdamu nebyl slyšet výstřel, jen hvizd rozhodčího.
A Slavia, která vedla 2:1, ztratila nejen první vítězství v soutěži, ale také velice slušnou prémii. Za výhru by získala milion korun, za remízu 2:2 brala polovinu. "Ale o protestu neuvažujeme. Od hodnocení rozhodčího byl na stadionu pozorovatel UEFA," vzkázal mluvčí Slavie.
Případný protest by s největší pravděpodobností stejně nic nezmohl. Slávisté prostě nevyhráli kvůli simulantovi, který nafilmoval penaltu.
Videozáznam to sice okamžitě odhalil, jenže fotbal se novince tvrdošíjně brání. "Zavedení videa pro sporné situace nic neřeší," tvrdí Michel Platini, první muž federace UEFA.
"Nechápu zpátečnictví a laxnost UEFA, která nechce zavést videorozhodčí," reagoval před časem Arsene Wenger, slavný trenér Arsenalu.
Kdyby estonský rozhodčí Kaldma ve středu nechyboval, musel by útočník Ajaxu dostat za filmování druhou žlutou kartu a zápas by pro něj skončil. Místo toho nastal úplně opačný děj. Suárez si vzal míč, z penalty vyrovnal panenkovským dloubáčkem a v Ajaxu je za hrdinu.
Co by se stalo, kdyby se při fotbale používalo video?
Přívrženci té myšlenky tvrdí jednoduše: Zmizí přehmaty, fotbal se vyčistí.
Kritici, kterých je zatím většina, oponují: Fotbal přestane být fotbalem, jen by se sedělo nad videem, stížností mraky a hra by trpěla neustálým přerušováním. Copak se bude hrát na čistý čas? To by byla nepřípustná revoluce.
Video proto zůstává rozporuplnou myšlenkou.
Mezinárodní výbor pro pravidla, což je oficiální komise světové federace FIFA, videosystém několikrát zkoušel. Resumé bylo vždy stejné: studování sporných chvil příliš ruší hru. "Nejprve šlo o to, jestli uznat, nebo neuznat gól. Pak by se to rozšířilo na sporné penalty, na ofsajdy, na fauly a zápas by trval 130 minut, ne 90," vykládá pravidlový šéf Kureš.
Například místo kamerových systémů za bránou, které by měly odhalit regulérnost gólů, jako to funguje v hokeji, se nyní na juniorských turnajích zkoušejí dva rozhodčí za brankami.
A komentář fotbalových bossů? "Je to krok kupředu. I když lidský činitel může udělat chybu, pořád je to lepší než zdržování s videem."
