Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ZÁPISNÍK Z EURA: Šampionát stranou. Městečko žilo zápasem s novináři

JDE SE NA TO. Na hřišti v Monnaie nastupuje výběr českých novinářů proti místnímu klubu, který hraje druhou regionální ligu. | foto: Robert Sedmík, www.tyden.cz

21 2016
Monnaie (Od našeho zpravodaje) - Vcházím na hřiště, u postranní čáry tleskají desítky diváků a za ruku vedu malého kluka, který si v poločase přijde pro podpis. Nenapadlo by mě, že se mi něco takového přihodí, rozhodně ne ve Francii v době, kdy se tu hraje fotbalové Euro. Ale stalo se - a já tak mám ze šampionátu i jeden vlastní zápasový zážitek.

Z pohledu novináře je Euro náročnou akcí, během které se počítá s tím, že volného času moc nebude. Ale nějaká ta chvilka se přece jen občas najde - a tu je třeba využít.

V neděli proběhly mediální aktivity s hráči už dopoledne, zápasy šampionátu se zase hrály až od devíti večer, takže se povedlo vyšetřit dvě tři hodiny. Ideální chvíle zvednout se na chvíli od notebooků a proběhnout se po hřišti.

Rychle se převlékáme přímo v tiskovém středisku v Tours, pak vyrážíme autem do zhruba 15 kilometrů vzdáleného městečka Monnaie a očekáváme, že si na místním stadionku chvíli kopneme mezi sebou. Netušíme, že všechno bude trochu jinak.

Ondřej Lípa, tiskový mluvčí fotbalové asociace, narychlo domluvil zápas s místním klubem. A když do čtyřtisícové obce dorazíme, nestačíme se divit. U hřiště už stojí desítky fanoušků, někteří mají francouzské vlajky a dresy, další si opření o zábradlí s úsměvem vychutnávají pivo a čekají na začátek zápasu.

Koho by napadlo, že zápas proti výběru českých novinářů budou místní takhle prožívat? Kolem areálu jsou vylepené speciální plakáty, které na utkání lákají, za hřištěm se připravuje grilovačka, chladí se šampaňské. Francouzi jsou známí tím, že se jako hostitelé umí vytáhnout a také v tomto případě se jim to daří.

PO ZÁPASE. Výběr českých novinářů a tým US Monnaie pózují pro společnou fotografii.

PO ZÁPASE. Výběr českých novinářů a tým US Monnaie pózují pro společnou fotografii.

Náš soupeř, US Monnaie, bere utkání vážně. V modrožlutých dresech se hráči rozcvičují už půl hodiny před zápasem, dávají si sprinty, dokonce proběhne taktická porada. Nestačíme se divit, když k nám při nástupu přiběhnou děti z místní přípravky a za ruce je vedeme na trávník - po vzoru fotbalistů na Euru nebo v ligových soutěžích.

„Ti kluci se na to těší celý den,“ prozrazuje mi před výkopem šéf klubu. „Jsme rádi, že vás tu máme. Hrajeme druhou nejvyšší soutěž našeho regionu, letos jsme skončili čtvrtí. Tak uvidíme, jestli na vás budeme stačit.“

S tím borci z Monnaie opravdu neměli problém. Někteří by se neztratili ani v české divizi: s balonem si rozumí, jsou rychlí, navíc v porovnání s námi perfektně sehraní. V poločase jasně vedou, až pak se náš výběr trochu rozjede a nakonec prohráváme 3:6.

Pokud od nás diváci čekali lepší výkon, nedávají to najevo. Celou dobu fandí, každou pěknou akci ocení potleskem, aplaus slyší i střídající hráči, kteří pouští na hřiště náhradníky. Když se dohraje, jdou si místní užít zbytek prosluněného dne na grilovací party, která se rozjíždí za jednou z branek.

My míříme na hotel, zpátky do práce - s pěkným zážitkem a dobrým pocitem z toho, že jsme si během Eura také užili jeden zápas přímo na trávníku.

A US Monnaie má po víkendu pár nových českých fanoušků.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze