Článek vyšel |
Baroš, který si před hráčem tmavé pleti ucpával nos a odháněl zápach, tvrdí, že respektuje všechny lidi. Bílé, žluté, černé nebo oranžové. Lze mu věřit.
Je asi nefér vinit Baroše z rasistického smýšlení. Zároveň je však nesmyslné říkat, že to od něj rasistické gesto nebylo. A to se – ať Baroš chce nebo ne – svým způsobem rovná přitakání ohavné filozofii.
I když to tak fotbalista zřejmě nemyslel, přesto jasně vzkázal: Černoši smrdí jako pralesní opice, běžte od nich dál!
Barošův italský kolega Paolo di Canio jednou po utkání hajloval a pak se hájil, že jde o pozdrav starých Římanů. Jenže rozvášněný dav, který po něm nadšeně pravici vztyčoval, měl podle všeho na mysli něco úplně jiného.
To je i Barošův problém. Idol mnohých může stokrát ujišťovat, že šlo sice o nesportovní, ale jinak nevinné gesto. Na jeho ohavném a pro člověka ponižujícím vyznění tím nic nezmění. Proto útočníkův čin smrdí.
Jde si před ním zacpat nos. Nejde nad ním zavírat oči.