"Mohu potvrdit, že na schůzce se Slováckem jsme domluvení," říká 31letý Švancara. "A na případné angažmá bych se tam moc těšil. Prostředí znám a myslím si, že i pro lidi by to bylo zajímavé. Pokud bych podával minimálně takové výkony jako poslední tři roky, věřím, že bych fanoušky dostal na svou stranu," nepochybuje.
Co říkáte na čerstvou informaci, že Slovácko bude hrát v příštím ročníku první ligu?
Jako Moraváka mě to hodně potěšilo. Vždycky jsem říkal, že Slovácko či Opava svými stadiony i atmosférou do ligy patří a lidi tam mají po fotbale velkou chuť. Je jen dobře, že takový klub bude hrát první ligu.
A co to znamená pro vás jako hráče, který zřejmě změní působiště a Slovácko by mělo být velkým zájemcem?
V případě, že se do jednání pustíme, tak je to pro mě výborná informace, jedna z klíčových. První ligu bych hrál moc rád. Slovácké prostředí znám, stejně jako lidi, kteří v klubu působí. Že bude Slovácko hrát první ligu, je další plus.
V jakém stadiu teď zájem Slovácka je?
Jednání se ještě neuskutečnilo, nicméně o zájmu Slovácka vím. Do velké míry bude záležet i na Viktorce Žižkov, která už se mnou pro další sezonu nepočítá. Důležité bude, aby se kluby domluvily mezi sebou. Já vůči klubu, který o mě projeví zájem, budu vstřícný a nebudu mít nesmyslné požadavky.
Víte o dalších zájemcích?
Něco se šušká, něco se ke mně občas dostane, ale s nikým jsem zatím nemluvil.
Jak vlastně na dávné působení v tehdejším Uherském Hradišti a pak Starém Městě, kde jste hostoval z Brna, vzpomínáte?
Pro mě to tehdy byl ten nejkrásnější možný začátek kariéry a bylo by symbolické, kdybych se tam teď ke konci kariéry vrátil. Já jsem tehdy s velkým fotbalem úplně začínal. Nejprve jsem hrál půl roku za Uherské Hradiště ještě na starém stadionu, zachraňovali jsme druhou ligu. Další rok jsem pak byl v druholigovém Starém Městě.
A jaké zážitky na zdejší region vám zůstaly?
No, co vám mám povídat. (usměje se) Lidi jsou na Slovácku obrovsky přátelští. Je tam moře slivovice. Teď už jsem zkušenější, takže vím, že na tu si musím dát pozor. Tam se vesměs všechno léčí slivovicí.
Ředitele klubu Vladimíra Krejčího i trenéra Josefa Mazuru jste už zažil v Brně.
Jsou to lidé, se kterými jsem vminulosti pracoval, a vím, že jsou v pohodě. S trenérem Mazurou bychom se jistě nejprve setkali, řekli si své představy, ale známe se, víme, co od sebe čekat.
