Na jedenáct tisíc rozvášněných fanoušků hlasitě skanduje, jíní bouchají na bubny a vyhrávají na trumpety, valí se mexické vlny. Soupeřem je tým s exotickými posilami z Toga či Brazílie. Je tu kvalifikace slavné Ligy mistrů!
Mladičký, teprve jedenadvacetiletý gólman Jan Hanuš zažil žhavou premiéru za slávistické áčko! Když dřív poslouchal podmanivou znělku Ligy mistrů, snil, jak...
"A teď jsem tam stál. Nádhera," říkal brankář po zápase v Tiraspolu. V úvodním utkání 3. předkola Ligy mistrů se slávisté nepředvedli a jen remizovali 0:0.
Jan Hanušgólman Slavie Talentovaný brankář se objevil na soupisce ligového áčka poprvé v létě 2009. Předtím chytal jen třetí ligu za slávistické béčko nebo za Krč. |
Hanuš však obstál. Vychytaná nula, navíc na hřišti soupeře, to zahřeje.
"Mám velkou radost," culil se.
Ale nejdřív mu bylo úzko.
Nedosáhl centr, a míč skončil v síti. Padl smutně na kolena a kabonil se. Naštěstí pro něj gól neplatí. Ufff. Přetěžký debut nemusí dopadnout zle.
Klíčový zákrok předvedl chvíli před koncem, zmařil nájezd soupeře z levé strany a ránu k bližší tyči obratně srazil na roh. O chvílí později mu pomohla tyč.
Hanuš je slávistickým odchovancem, v klubu je od 8 let, kdy přišel z rodného Chlumce nad Cidlinou. Slavii opustil jen na jarní hostování v pražské Spartě Krč.
Najednou chytal v kvalifikaci o milionovou soutěž. Český mistr má v úvodu sezony podivné trápení s brankáři.
Jedničkou měl být třicetiletý lotyšský reprezentant Romanovs. Jenže ve Slavii při jeho zimním příchodu z Dinama Bukurešť nezjistili, že brankář má trest pro evropské poháry. A sám gólman nepříjemné tajemství tutlal dál. Přísný kouč Jarolím ho za to nemilosrdně vyřadil i z týmu pro ligu. A osmatřicetiletý veterán Vaniak zase o víkendu v domácí soutěži proti Mladé Boleslavi chyboval a Slavia doma jen remizovala. Ven z branky, rozkázal kouč.
Těžký zákrokv kritické chvíli Jan Hanuš zmařil nájezd soupeře z levé strany a ránu k bližší tyči obratně srazil na roh. |
"Cítím šanci," přiznal Hanuš v Moldavsku den před zápasem.
A pohádková příležitost přišla.
"Věřím si, nebudu nervózní," sliboval.
Ale hodně se rozkoukával, byl vyjukaný, nejistý.
Na měkoučký trávník vkročil celý v modrém, jen na zádech svítí bílá jednička. Nesl si velké černobílé rukavice, věřil, že v nich zkrotí všechny šance bohatého moldavského šampiona Šeriffu Tiraspol. Rozvážně kráčel do svého výsostného území, plácl si se stopery, upil z plastové láhve, polaskal náhradní míč u své branky a šel do boje.
Gól nedostal, úkol splnil.
"Byl bych rád, kdybych v brance zůstal," přál si.
