Bože ne, snad má rozum a zná mě, co mi nejvíc sedí. Nemůžu přece centrovat z křídla nebo tvořit hru. Ale člověk nikdy neví. Ve čtvrtek jsme hráli Pohár UEFA proti Innsbrucku a trenér mě vysunul na posledních deset minut do útoku.
Prosím? A jak jste si tam připadal?
Divně, k ničemu. A taky jsem to trenérovi řekl. Když se mnou bude dál vorat, tak začnu tlačit, abych odešel. Před časem jsem se o to snažil, ale trenér Terim mě nepustil.
Vaše mužstvo vypadlo z Poháru UEFA hned v prvním kole. Je z toho poprask?
To ještě ne. Čeká se, jak rozjedeme ligu. Ale takový výpadek se dal čekat.
Proč?
Protože jsme vyšli z rytmu dlouhou přestávkou, která v Itálii byla. Rakouská liga má za sebou dvanáct kol, my ani jedno. Muselo se to projevit. Vždyť poslední mistrák jsme hráli v půlce května. Teď jsme dva měsíce trénovali, byla to trdlovačka, takhle nadržené mužstvo na zápasy jsem snad neviděl.
Nepřišlo vyřazení i kvůli tomu, že vám chybí střelec Batistuta?
Bez něj je to fakt těžké, každý rok dal přes dvacet gólů, a když něco prohlásil, ostatní ani nepípli. Také si zvykáme na nového trenéra. Byly kolem něj pochybnosti. Vyhrál sice Pohár UEFA s Galatasaray, ale přece jen jako Turek to má v Itálii těžké. Už ten rozdílný jazyk, všude chodí s tlumočníkem. Ale snaží se, všechna čest.
Můžete hrát o titul jako předloni?
To těžko. Ale uvidíme, letos nikdo není jasný favorit. Proto bude liga nejnapínavější za poslední roky.