Tolik mládenců si hraje doma na zahradě na hvězdného Cristiana Ronalda.
Tolik fotbalistů by se jednoho dne chtělo s výjimečným Portugalcem setkat na hřišti.
Komu se to ale splní?
Obránci Janimu Urdinovovi narozenému v Belgii bylo teprve dvacet let, když si oblékl národní dres, nazul kopačky a nastoupil do svého debutu za reprezentaci Makedonie.
Jeho premiéra v národním týmu se odehrála proti Portugalsku.
Správně, tedy i proti Ronaldovi. Na výjimečný zápas z roku 2012 tak i díky slavnému fotbalistovi nejspíš nikdy nezapomene. „Byl to ten nejlepší pocit, zahrát si proti takovým jménům, jako je Ronaldo,“ zavzpomínal dnes 24letý obránce.
V současné době bojuje tento levák o pozici v kádru Jihlavy. A také prožívá restart kariéry.
Střídání klubů i Liga mistrů
Urdinov je jakýmsi fotbalovým cestovatelem. Nebylo by až tak nic zvláštního na tom, že jeho nynější štace v FC Vysočina je už jeho desátá v kariéře, kdyby mu nebylo teprve 24 let. Slušná to porce.
S fotbalem začínal v Belgii.
Pokračoval do sousedního Nizozemska, kde strávil tři roky v mládeži PSV Eindhoven a následně v osmnácti podepsal v Roda JC Kerkrade svůj první profesionální kontrakt.
Záhy se vydal dál do Evropy. Na cestu, při níž po Belgii a Nizozemsku střídal země v tomto pořadí: Makedonie.
Litva.
Bosna a Hercegovina.
Polsko.
Makedonie.
Albánie... Až se dostáváme do České republiky a do roku 2016.
Patrně nejlepší období Urdinovovy kariéry bylo v letech kolem již jednou zmíněného roku 2012. Nejenže si v tuto dobu připsal starty v reprezentaci, ale získal i zkušenosti z kvalifikace Ligy mistrů v litevském FK Ekranas, se kterým rovněž vybojoval mistrovský titul. „To bylo dobré období mé kariéry.“
Byl spokojený. I se zázemím. Pro jeden makedonský server tenkrát srovnával: „V Litvě jsou stadiony a podmínky lepší než v Makedonii. I hra má vyšší kvalitu. Ekranas má jméno a je to dobrý klub.“
Když následně odešel z Litvy na Balkán do Bosny a Hercegoviny, tak i v Željezničaru Sarajevo sbíral starty. Hlavně miloval fanoušky: „Na ty maniaky, kteří nám fandili tak úžasně, nikdy nezapomenu.“
Ale nejen bouřlivou atmosféru si vybavuje: „Všechny vzpomínky na Željo jsou dobré. Užili jsme si na trénincích spoustu zábavy a každý zápas jsem hrál celým srdcem.“
Češtinu se chce naučit
Jenže když vybíral další angažmá, zmýlil se. Navíc se mu nedařilo, a tak mu scházely starty i tolik potřebná herní praxe.
V sobotu při generálce Jihlavy s Pardubicemi pro MF DNES vysvětloval: „Udělal jsem pár chyb s výběrem klubů. Prostě jsem si špatně zvolil. Ale teď v Jihlavě se budu snažit vrátit zpátky a znovu nastartovat svoji kariéru.“
Ve Vysočině je nyní jediným cizincem, který nemluví plynně česky.
V komunikaci to však problém není: „Někteří kluci umí anglicky a někteří na mě mluví česky. Já rozumím, je to slovanský jazyk, akorát je složité odpovědět.“
I slovenský trenér Michal Hipp na něj mluví slovensky. „A rozumí mi,“ potvrzuje kouč.
Urdinov každopádně při sobotním rozhovoru (který zatím ještě probíhal v angličtině) slíbil: „Určitě se chci češtinu učit. Myslím si, že mi to půjde rychle.“
Udržet ligu a hrát v základu
Obránce Jihlavy je v České republice spokojený. Kulturní šok neprožívá. A jak praví, s Čechy má pozitivní zkušenosti: „Já jsem se narodil v Belgii a dá se říct, že to je podobná mentalita. Velmi zdvořilí lidé. Když něco potřebujete, tak se můžete zeptat každého. Je to dobré.“
Snad jediné, z čeho není úplně nadšený, je, že tu žije sám.
To se brzy změní. „Za dva až tři týdny za mnou přijede moje rodina, včetně syna, a pak už to bude v pohodě,“ těší se.
V Jihlavě čekají makedonského hráče záchranářské boje. A v první řadě boj o místo v sestavě. Svoji pozici v týmu si netroufá odhadovat: „Nevím, to nezáleží jen na mně.“
Po vítězné generálce s Pardubicemi, ve které nastoupil na druhý poločas, každopádně prohlásil: „Jsem na sto procent připravený.“
Jeho cestovatelský příběh tak začíná psát další kapitolu.
Jaká bude ta česká?
Věří, že nanejvýš úspěšná.
Když pak přijde zmínka na to, co plánuje dál, pro jistotu říká: „Nekoukám dopředu, koncentruji se jen na Jihlavu. Jen když se mi bude dařit, tak se o tom můžeme bavit.“
