Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Největší i nejsmutnější zážitek. Češi vzpomínají na finále Eura 96

24 2015
Sedmnáct minut je dělilo od titulu mistrů Evropy. Čeští fotbalisté v červnu roku 1996 sahali po nablýskaném stříbrném poháru, ale pak začal řádit německý náhradník Bierhoff. Dvěma góly rozmetal naděje outsiderů a zklamaní Češi popadali na trávník. Po 19 letech si teď tehdejší výběr zahraje proti německému týmu hvězd - už v pondělí v Edenu.

Půjde spíš o přátelské setkání a zajímavé srovnání pro fanoušky. Přesto v některých českých hráčích vyvolá i s odstupem řady let mimořádně silné vzpomínky.

„Pro mě to byl asi největší zážitek v životě. Ale zároveň největší zklamání,“ tvrdí útočník Pavel Kuka, který ve finálovém utkání ve Wembley spálil velkou šanci. Kdyby dal, mohl se zápas odvíjet jinak. „Bylo to v prvním poločase, stál jsem sám před Köpkem. Moc jsem přemýšlel, měl jsem do toho praštit a zavřít oči. Strašně mě to mrzí a asi to už nikdy z hlavy nevymažu.“

Češi se přesto nakonec dostali do vedení: po nesprávně nařízené penaltě, kterou v 59. minutě proměnil Patrik Berger. „Nikdo nečekal, že se do finále dostaneme. A paradoxně jsme v něm odehráli asi nejlepší zápas,“ vybavuje si Karel Poborský, jeden z největších objevů šampionátu.

„Věděli jsme, že ve finále se už může stát cokoli. A taky se to málem stalo,“ zasní se tehdejší kapitán týmu Miroslav Kadlec. „Byli jsme od titulu nějakých čtrnáct patnáct minut.“

Nakonec však přišly velké chvíle útočníka Bierhoffa. Ten přišel do hry až po Bergerově vedoucí trefě a pro trenéra Vogtse to bylo zázračné střídání. Náhradník nejdřív hlavou srovnal a v páté minutě prodloužení zlatým, ale pro Čechy hodně nešťastným gólem rozhodl.

Radostí ze sebe strhnul dres, běžel se radovat pod tribunu. Soupeři naopak popadali na trávník a někteří měli v očích slzy. „Byl to v tu chvíli hodně smutný okamžik,“ vzpomíná Radek Bejbl, další přímý účastník finále. A Kuka ho doplňuje: „Je to takové to neuvěřitelné zklamání, kdy ani nechcete uvěřit, že už je opravdu konec, že se něco nepodařilo.“

Smutek ale po chvíli přešel. „Pár minut jsme byli zklamaní, polehávali jsme na trávníku, bylo nám to strašně líto,“ říká Bejbl. „Když jsme ale pak viděli naše skvělé fanoušky na tribunách ve Wembley, kteří nám děkovali a skandovali, po chvíli to přešlo. Začali jsme si už uvědomovat, že i druhé místo je velký úspěch.“

Až se v pondělí od 18:00 český tým postaví proti německým legendám, Bierhoff bude na hřišti chybět, jako zaměstnanec německého svazu má doma povinnosti, které ho do Prahy nepustí. Pomůže to českému výběru, aby odvetu po 19 letech zvládl?

Autor:






Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze