Do včerejška jej ale většina smutku přebolela. "S denním odstupem už je to lepší. Třetí místo přece není vůbec špatné."
Bylo následné noční rozloučení se spoluhráči po úspěšném turnaji hodně bouřlivě?
Ne, jen lehké. Poseděli jsme, pokecali. Nic velkého to nebylo, taková pohoda. Ke spokojenosti jste kromě bronzu měli ještě jeden důvod: postoupili jste na mistrovství světa dvacítek, které se bude hrát za rok v Egyptě. Je to velká motivace pro příští sezonu. Moc rád bych si tam zahrál.
Jak vůbec hodnotíte svůj výkon?
Jsem docela spokojený. Myslím, že to šlo.
Hodně vás mrzela červená karta v prvním zápase proti Anglii, po které jste si pak nezahrál dva zápasy?
Určitě. Druhá žlutá karta totiž být neměla. Myslím, že to ode mě ani nebyl faul. A když už to teda rozhodčí zapískal, tak to měl nechat bez karty. Jednu už jsem měl, neměl mi dávat druhou takto přísnou.
Šampionát přitahoval velkou pozornost manažerů z celé Evropy. Víte vy o nějakém zájmu?
Ne, pan Nehoda mi nic neříkal. Kdo ví, jestli si mě někdo všiml. (rozesměje se) O ničem nevím.
A kdybyste přece jen někoho zaujal, šel chtěl byste do ciziny už teď?
To zatím neřeším, nepřemýšlím nad tím. Kdyby se objevil nějaký konkrétní zájemce, tak bych to teprve mohl začít zvažovat. Ale já si spíš myslím, že by bylo lepší odehrát aspoň rok dva v české lize.
Váš reprezentační spoluhráč Libor Kozák naopak přestoupil krátce před mistrovstvím z Opavy do Lazia Řím. Bavili jste se spolu o tom?
Probírali jsme to. Je jasné, že to bude mít hodně těžké.
Vynechal jste polovinu letní přípravy Sigmě. Nebude vám to chybět?
To je otázka, nevím. Fyzičku mám, myslím, dobrou, v tom nějaký problém nebude. Spíš po taktické stránce, chyběl jsem u nácviků některých situací a podobně. Bude záležet na trenérovi, jestli mě na hřiště pošle.
Už jste s trenérem Psotkou mluvil?
Před odjezdem mi nic k tomu, co bude, neříkal. Jenom mi popřál hodně štěstí. A po mistrovství jsme spolu ještě nemluvili. Poprvé půjdu v Olomouci na trénink v pátek.
Jaké vzpomínky na šampionát ve vás zůstanou?
Výborné. Zahráli jsme si proti špičkovým týmům a dokázali jsme si, že nejsme o nic horší a můžeme je porážet.
Hrálo se v Česku a stadiony byly na vaše zápasy plné. Čekali jste to?
Bylo to úžasné, v takové atmosféře jsem ještě nehrál. Už jsem sice zažil zápasy v Olomouci proti Baníku nebo Spartě, ty byly taky skvělé, jenže když hrajete za nároďák, je to zase trošku jiné. A docela nás překvapilo, kolik chodilo lidí. Mile překvapili. Fanoušci nás drželi.
