"Nohy mě bolí ještě dneska, ale byl jsem docela překvapený, jak dobře jsem to zvládl. Nejsem nejmladší, tak jsem to čekal horší," říká 31letý kanonýr.
V odpoledním utkání přispěl k výhře 3:1 nad Cholupicemi. Jeho gól nemusel být důležitý ani krásný, ale zvládnout dva soutěžní zápasy během několika hodin a ještě v jednom z nich skórovat, to si zaslouží respekt.
V neděli dopoledne nastoupil na Vyšehradě, kde jako kapitán dovedl Meteor k remíze 2:2. "Mám z toho takové rozpolcené pocity. Za bod jsem rád, protože Vyšehrad chce postoupit. Jenže první půli jsme sami prohospodařili a ve druhé jsme zahodili dvě šance," říká Fíček.
Pak měl dvě hodiny pauzu, dal si řízek a už se chystal na další utkání. "Měl jsem do něj chuť. Věděl jsem, že to půjde," tvrdí. Meteor B čekalo důležité utkání, v němž jako předposlední tým tabulky hostil poslední Cholupice. Po výhře 3:1 už je v tabulce čtrnáctý. Fíček vstřelil první gól zápasu.
"Záložník mi dal za obranu míč, nechal jsem ho skočit a pak jsem se z první trefil přes celou bránu k tyči," popisuje svou trefu. V této sezoně byla v přeboru už jeho druhá. Daleko víc zásahů posbíral v divizi, kde skóroval třináctkrát.
Už potřetí v řadě útočí na titul nejlepšího divizního střelce, který získal v uplynulých dvou sezonách. Trenér Josef Jarolím o něm před rokem prohlásil, že podává výkony, které by stačily i na první ligu. "To potěší. Góly sice dávám pořád, ale ztrácím rychlost," usmívá se.
Fíček je odchovancem Slavie. Už v 17 letech nastupoval za její třetiligový B tým. Jenže pak mu kariéru přetrhly zdravotní problémy. Následně odešel na Admiru a do Kolína, do třetí nejvyšší soutěže.
V Meteoru působí šestým rokem, výrazně se podílel na jeho vzestupu z I. A třídy do divize. Pravidelně dostává nabídky z vyšších soutěží, ale odmítá je. "To by musela být opravdová bomba, abych odešel."
V libeňském klubu se zabydlel. Trénuje tu malé fotbalisty a navíc pracuje jako správce areálu. "Já jsem spokojený. Mám tu práci, dělám fotbal a všechno, co mě baví."
