"Názory, že jsem velká posila, nemám rád. Nejšťastnější bych byl, kdyby se o mém příchodu ze Slovácka vůbec napsalo," upřímně přiznal přemýšlivý fotbalista.
Proč?
Vzhledem k našim výsledkům to bylo pro mě o to horší. Po každém zápase všichni říkali: Zase nic. Řeči typu vyplatí se-nevyplatí nebyly příjemný. Jsem šťastný, že jsme nepříznivou sérii zlomili. Dokázali jsme, že umíme dávat góly, a konečně jsme se pohnuli z místa.
I vy jste Brnu vstřelil gól.
Je mi to fakt upřímně jedno. Na jednu stranu jsem rád, ale kdyby ho dal někdo jiný, vůbec by to nevadilo. Nás zajímalo hlavně vítězství. Proti Brnu jsme to dotáhli hlavně silou vůle. Hosté hráli opravdu výborně, hlavně po zemi byli skvělí.
Skončilo téměř desetihodinové čekání na gól. Bral jste střeleckou mizérii hodně osobně?
Každý si představuje, že nahrajete na góly nebo je dáte. Je pravda, že moje role v mužstvu by měla být taková. Na druhou stranu já nikdy nebyl nějaký šutér, abych sypal hodně gólů. Mám jich asi sedmnáct ligových v nějakých 180 zápasech, to není žádné skvělé číslo. Ale že jsme nedávali góly jako tým, to mě trápilo. Hledělo se na celou ofenzivu, do které já patřím. A za určitými věcmi jsem byl právem hledaný i já.
V čem pro vás byl zimní příchod do Mostu nejsložitější?
Z Mostu odešel Pilař, který tady byl dlouho, je to oblíbenec a klubová ikona. Já když přišel do Slovácka místo Polácha, postupem času se na mě lidi sesypali, že Polách byl Polách a já ať táhnu. Nechtěl bych se tu dočkat toho samého. Pilař byl výborný, ale to je život. Já dlouho hrál v Budějovicích, teď je tam někdo jiný a nemám důvod mu nepřát.
Už jste se sžil se spoluhráči?
Chvilku to trvalo. Začátek nikoho nezastihl v optimální formě, to nám taky nepomohlo. Jak jsem si já musel zvyknout na kluky, tak si i oni museli zvyknout, jakým stylem hraju já. To prostě nejde, že přijdete a půjde to z nohy na nohu. Ale nevymlouvám se na to, některé zápasy ode mě mohly a měly být lepší.
Jak se vám zatím líbí v Mostě?
Jsem tu sám, bez rodiny, domů na Hlubokou jen dojíždím. Takže mám čas se o to víc věnovat tréninku i regeneraci. V klubu vše funguje, parta je výborná, kluci mě vzali. Po takových výsledcích by jinde zavládla panika, tady byl pan Kabíček (předseda představenstva) pořád nad věcí, to nám dodávalo klid.
Parta se ukáže právě v době, kdy se nedaří. Přečkali jste to bez hádek?
Zatím nebyly. Parta se pozná i podle toho, že když někdo někomu řekne nepříjemnou věc, ten druhý to dokáže přijmout. Po Slavii přišla oprávněná kritika i na zkušené hráče a dokázali jsme ji vzít. Tohle je zdravé a je na co navazovat.
Kam se chcete s Mostem dostat?
Na tiskovce jsme před jarem něco prohlásili a pak se nám start nepovedl, vlastní vinou jsme se přiblížili sestupovým místům. Výhrou nad Brnem jsme se chtěli dostat do větší pohody, ale zatím máme toho pořád víc napravovat než slavit. Teď zkusíme bodovat na Slovácku.
Berete ten zápas prestižně?
Já tam hrál chvilku, to není, jako když jedu do Budějovic, kde jsem strávil deset let. Počítám s tím, že si něco od lidí vyslechnu. Oni ale nevidí druhou stránku. Já musel odejít, mám rodinu, to jsou věci ekonomiky. Ale taková atmosféra mě dokáže vyhecovat.
