Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Voříšek s parukou imitoval kapitána

18 2003
Teplice - Běžela druhá minuta sobotního zápasu české fotbalové reprezentace s Kanadou, když záložník Štěpán Vachoušek napřáhl ke střele. Nádherná rána ťukla do břevna, teplická Stínadla vzdechla. "Střelecky se trochu trápím," řekl Vachoušek, posila francouzského Olympique Marseille. "Ale v Teplicích jsem si po dlouhé době zahrál fotbal. V Marseille nedělám nic jiného, než jen běhám."

Vachoušek byl jedním ze sedmi hráčů v reprezentaci, kteří jsou spjatí s Ústeckým krajem. Všichni až na brankáře Čecha, který zápas proseděl na lavičce, pomohli k výhře 5:1. Týden strávil s mužstvem i osmý do party Vladimír Šmicer z Liverpoolu, momentálně zraněný rodák z Verneřic na Děčínsku.

Voříšek imituje kapitána

Přestože se teplický záložník Petr Voříšek objevil v národním týmu teprve podruhé, staral se v něm o dobrou náladu. "Vóřa je pro každou legraci, srandu dělá i v teplické kabině," prozradil Vachoušek o kamarádovi a bývalém teplickém spoluhráči, s nímž při srazech sdílí hotelový pokoj.

Čím Voříšek pobavil? Především blonďatou parukou, kterou při pátečním tréninku půjčil Pavlu Nedvědovi. "Méďa je můj vzor, proto jsem si paruku, která mi ho připomíná, opatřil," vykládal rozverně Voříšek.

"Předem jsem si ji v šatně připravil, ale kluci v Teplicích mi nevěřili, že ji vytáhnu," culil se. Paruku, která má kopírovat Nedvědův účes, koupil v kadeřnictví za čtyři sta korun.
Voříškův obdiv k hvězdě Juventusu Turín, s níž teď nastupuje v jednom mužstvu, je obrovský.

"Nedvěd je pro něj modla, dokáže napodobovat jeho grimasy i mluvu," vyzradil Vachoušek.

Vachoušek dostal chuť

Fotbalová dvojice V+V si zápas na Stínadlech, kde vyrostla, užívala. "Krásný návrat. Teplice zůstanou až do konce života v mém srdci," pravil driblér Vachoušek.

Manželka Petra s dětmi sice byla ve Francii, přesto se ve městě nenudil. Navštívil rodinu a kamarády. "Navíc jsem zase opět dostal chuť do fotbalu," pochvaloval si i vrchol týdne, triumf nad Kanadou.

Slova jako perfektní, báječný sypal z úst i Petr Voříšek, povolaný místo zraněných hráčů. "Pro diváky to musel být fantastický zážitek, stejně jako pro mě," svěřil se čtyřiadvacetiletý talent, který vystřídal Galáska.

"Měl jsem hrát to samé co on, tedy štítového záložníka. Roli mi usnadnil fakt, že jsem naskočil do zápasu za čtyřgólového vedení. Kdybych udělal chybu, tolik by se nestalo. Navíc Kanaďané už neměli tolik sil."

Nervozitu, že na teplický trávník vběhne v reprezentačním dresu, cítil jen před výkopem. "Na lavičce vás zápas tak pohltí, že nemáte na nervozitu pomyšlení," přiblížil a nadšeně hovořil o týmu, který postoupil na mistrovství Evropy: "Strašně bych si přál, abych se v té vynikající partě zabydlel."

Třicet lístků pro Jarošíka

Po skoro roce se v reprezentaci objevil záložník Jiří Jarošík, ústecký rodák. Nastoupil ve druhém poločase místo kapitána Nedvěda. "Jsem rád, že jsem si zahrál. Jádro týmu je zajeté, my ostatní se snažíme zapadnout," tvrdí. Moc si přál gól. "Čekal jsem, že bude šance ze standardní situace."

Každý reprezentant dostal čtyři lístky na zápas, Jarošík jich ale posbíral mnohem víc. "Rozdal jsem jich asi třicet. Vždyť jsem hrál po dlouhé době nedaleko Ústí," připomněl svůj původ.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze