Vlastimil Petržela hovoří o nesmírně náročné sezoně i proto, že v Baníku se po sestupu vše dělo příliš rychle.
Opět zopakoval, že týden před startem ligy nevěděl, v jakém složení mužstvo bude. „Ale musím kluky pochválit, jak to zvládli,“ prohlásil.
Krátce po postupu však v pozici hlavního trenéra skončil, byť měl smlouvu i na příští sezonu. Přesto řadí postup s Baníkem mezi největší zážitky ve své jedenačtyřicetileté trenérské kariéře.
Připomíná i ty další: „Strašně šťastný jsem byl, když jsem poprvé přišel do Ruska a hned jsme s Petrohradem skončili druzí. Anebo v Liberci, kdy se klub dostal do první ligy. To si pamatuji, že mě nesli ze stadionu až do hospody na rukách. Jenže všude jsem na nějaký úspěch měl rok, dva i tři, jako třeba v Bohemce, kde jsme plánovali, že postoupíme do tří let a vyšlo to za dva.“
A v Baníku?
Tady jsme si řekli, že postoupíme hned. Všechno naštěstí dopadlo tak, jak mělo. Jen mě mrzelo, že někteří lidé z hlavní tribuny na hráče pořvávali, to těm klukům nepřidá.
Původně jste chtěl sázet na ostravské odchovance, ale moc jich v sestavě nebylo. Proč?
Potřebovali jsme zkušenosti. Se Znojmem (3:0) bylo znát, že Denis Granečný měl problémy, zápas zvládnout psychicky. Helešic vydržel, dokud mu síly stačily. Ale jaro zvládl. Z našich mladých je výborný i Celba, ale jeho post je obsazený. Je to hráč, který může kdykoli nastoupit, a nic se nestane. Ti mladí budou pomalu vystrkovat růžky.
Co rozhodlo o tom, že jste Opavě o ten jeden bod unikli?
Když si vezmete tabulku prvních tří mužstev, tak mluví za vše. Z těch čtyř zápasů máme jednu remízu a tři výhry. Opava hrála dobře, je to zkušené mužstvo, příští rok do první ligy vlítne. Vážně hráli dobře, ale měli smůlu, že nás pustili před sebe. Kdyby to bylo naopak, tak jsme je těžce honili. Dostali jsme ale nejméně gólů ze všech, dvacet, takže by bylo na hlavu, pokud bychom nepostoupili.
Celou sezonu jste chválil brankáře Petra Vaška. Koho byste ještě vyzdvihl?
Petr Vašek je snad evropský unikát, osmnáct nul v sezoně, to jsem neviděl, takového brankáře jsem nepotkal. Důležitý článek, velká opora, byl Tomáš Zápotočný. To je obrovsky pozitivní kluk. Martin Sus byl jeden z nejlepších hráčů v mužstvu. Pohyboval se na čtyřech postech a neměl s tím problém. Potom Péťa Breda. To jsou kluci, které jsem trénoval a znal.
A dále?
Vpředu měl Carlos (de Azevedo) řadu vynikajících utkání, Broňa (Staňa) měl první půlku sezony dobrou, ve druhé měl problémy sám se sebou, což se odrazilo na hřišti. Mnoho práce odvedl Hlinka, ale většinou byl na ty odebrané míče sám, ostatní mu tam málo pomáhali. Tam budeme muset ještě někoho sehnat.
Je někdo, kdo vás vyloženě zklamal?
Ne. Každé mužstvo reaguje tak, jak reaguje trenér. Když je v pohodě, hráči jsou také, i když na tom hřišti to na ně třeba z té divácké kulisy padne. Pokud jde o ten poslední zápas se Znojmem, celý týden jsem měl pusu samý opar, stoprocentně ze stresu. Těžce jsem kousal, že není rozhodnuto, ale před klukama jsem to nemohl dát najevo. Na trenérském postu nemůžete uvadnout.
To je také důvod, proč jste naprosto suverénně mluvil o síle Baníku, o jeho jistém postupu?
Vy jste se na mě někdy zlobili, když jsem řekl něco ostřejšího, ale kdybych to neudělal a nevyprovokoval soupeře, tak bychom k postupu nedošli. Hrát si na nějakého skromného blbečka, to bychom se nikam nedostali. To jsem nikdy nedělal. Vždycky jsem vše říkal na plné pecky. A jestli jsem spadl na držku, tak jednou, ale ani si to nepamatuji.
Dokážete si postup užít?
Tentokrát toho na mě bylo moc. Ale je to něco neskutečného. Ve městě pomalu nebudu moci nikam jít, protože potkávám spoustu lidí, kteří přejí Baníku. Ostrava je specifická. Má kouzlo. A to za to stojí. Věděl jsem, že Baník je hodně populární, a proto jsem sem šel. Věděl jsem, že tady bude výborná atmosféra.
Zvládne nynější tým první ligu?
Nějaké hráče musíme sehnat, ale nemám z toho strach, z té ligy. I s tímto kádrem bych ligu klidně hrál uprostřed. Proč se bát? Čeho?
