Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lens jsem miloval, říká Šmicer. Teď se bude na tribuně nervovat

„Nejsem tam tak často, jak bych si přál,“ říká Vladimír Šmicer o severofrancouzském Lens, v němž prožil tři báječné roky. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

21 2016
Lens, městečko na severu Francie, z nějž se dnes mohou fotbalisté Česka odrazit do osmifinále mistrovství Evropy. „Věřím, že to bude pro kluky šťastné místo. Tak jako pro mě,“ usmívá se Vladimír Šmicer, slavný záložník a vicemistr Evropy 1996.

Po tomhle šampionátu právě do Lens přestoupil ze Slavie. Vydržel tři roky. Když se loučil, narvaný stadion skandoval: „Smiser! Smiser!“

Nejdřív slzy dojetí maskoval, pak už ani ne. Nová adresa: Liverpool.

„Moc dobře si na to vzpomínám. V Lens jsem strávil tři krásné roky, byl jsem tam maximálně spokojený. Když jsem odcházel, byl jsem strašně smutný,“ vrací se do léta 1999. „Prezident klubu mě chtěl udržet za každou cenu. Nabízel mi stejné podmínky jako Liverpool, ale s penězi to nemělo co dělat. Chtěl jsem hrát anglickou ligu.“

I tak je Šmicer pro klub z 37tisícového města legendou. Za jeho působení vyhrál jediný francouzský titul ve více než stoleté historii, zahrál si Ligu mistrů, triumfoval i v poháru.

V nejslavnější éře místního Racingu, který je dnes ve druhé lize, měl český záložník pevné místo. Lidé ho vzali za svého i kvůli maličkosti, že nepřijal nabídku na bydlení v blízkém Lille, ale zůstal v bývalém hornickém městě a na stadion to měl pět minut na kole.

I proto byl v listopadu v Lens propagovat fotbalové Euro. Na zdejší pobočce galerie Louvre, největší atrakci města, přesvědčoval podnikatele z Lens a okolí, aby vzali turnaj za svůj a dávali to najevo. Důkaz toho, co Šmicer pro Lens znamená.

On-line

Duel s Tureckem sledujte v podrobné on-line reportáži.

Až na místním stadionu dnes ve 21 hodin bude česká reprezentace usilovat o výhru proti Turecku, bude Šmicer samozřejmě u toho. Tady chybět nemůže. „Beru i syna, abych mu ukázal, kde jsem prožil své první zahraniční angažmá,“ povídá 43letý Šmicer, společně s Milanem Barošem první český vítěz Ligy mistrů. „Určitě si vzpomenu na všechno to krásné, co jsem v Lens prožil. Hrát na tomhle stadionu, to jsem miloval.“

Před půlnocí bude jasno, jak na tohle místo bude vzpomínat národní tým. Potřebuje zvítězit, takže se musí najít hráč, který trefí postup. Tak jako Šmicer před 20 lety v závěru zápasu s Ruskem. Jeho gól tenkrát Česku zachránil remízu 3:3 a díky pozdějšímu stříbrnému tažení se stal legendárním.

„Budu mít radost, když se trefí kdokoliv. A když to budou zase slávisti jako proti Chorvatsku (Škoda a Necid), tak bude radost ještě o něco větší,“ směje se ikona vršovického klubu. „My i Turci potřebujeme vyhrát. Může to být kvůli tomu trochu nervózní utkání, ale věřím, že se to podaří. Musíme však být lepší než v prvních dvou zápasech. Takový výkon by na postup nemusel stačit. Snad kluky ten závěr s Chorvatskem povzbudil.“

Po utkání sejde z tribuny, bude předávat cenu nejlepšímu hráči zápasu. „Se Španělskem Iniesta, s Chorvatskem Rakitič. Snad se dostane i na naše kluky,“ doufá Šmicer.

Autor:






Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze