Vladimir Jovovič v minulé sezoně výrazně přispěl Jablonci ke třetímu místu v první lize a k postupu do základní skupiny Evropské ligy.
Ofenzivní krajní záložník z Černé Hory tehdy vstřelil sedm gólů a na pět přihrál a jako stabilní hráč základní sestavy podporuje jablonecký útok i na podzim.
Ta bilance je ale zatím slabší: jeden gól a tři asistence.
„Minulá sezona mi vyšla velmi dobře a je to pro mě velká motivace makat pořád dál a pracovat pro úspěch mužstva. Letos je to ale trochu těžší, nedaří se mi už tolik v koncovce, protože soupeři už mě znají mnohem víc a dávají si na mě pozor. A brankáři moje dobré střely nějak víc chytají,“ řekl 24letý Vladimir Jovovič, který v projektu ‚Přihraj:Král asistencí‘ mezi 11. a 15. kolem přihrál na dva góly.
Ofenzivní fotbalista Vladimir Jovovič z Jablonce v zápase s Boleslaví.
Stejný počet zaznamenalo i několik dalších fotbalistů, ale dalším hodnotícím kritériem jsou přihrávky do gólových šancí a v nich byl s počtem jedenáct nejlepší právě záložník Jablonce.
Opavského Kayambu porazil o jedinou nahrávku.
Je to pro vás přihrávat spoluhráčům do šancí charakteristické?
To nevím. Jak a co udělám, jestli vystřelím, nebo raději přihraju, to všechno se odvíjí od té dané situace na hřišti. Rozhoduju se podle toho, jak to vycítím. Určitě chci vždycky hrát dopředu a v každém zápase udělat co nejvíc pro tým, pro vítězství.
Jsou pro vás individuální statistiky hodně důležité?
Ze všeho nejdůležitější je vyhrát a udělat týmový úspěch, jako byl třeba postup s Jabloncem do Evropské ligy. Statistiky gólů a asistencí jsou hezké, ale když se prohraje, tak to už pro mě pak není vůbec důležité. Šťastný můžu být jedině, když vyhraje můj tým.
Když vstřelíte gól, jsou emoce větší, než když ho nahrávkou připravíte?
U fotbalistů se nejvíc počítají a cení góly, takže z tohoto pohledu je určitě lepší gól dát. Já mám ale také hodně rád, když na něj přihraju a ty emoce a radost jsou pak stejně super.
Vraťme se do léta loňského roku. Jak proběhl váš přesun do Jablonce?
Byl jsem hráč Crvene Zvezdy Bělehrad, ale nemohl jsem se dostat do sestavy a chodil jsem v srbské lize po hostováních. I vloni v létě bylo jasné, že bude těžké se v kádru prosadit, tak jsem čekal, co bude. Můj manažer mi říkal, že o mě má zájem jeden český klub, ale měl jsem problém, protože bělehradský klub mě nechtěl pustit a tak jsem se musel sám vykoupit, abych mohl do Jablonce přijít jako volný hráč.
Přihraj:Král asistencíLigová fotbalová asociace vybírá nejlépe nahrávající fotbalisty FORTUNA:LIGY. Po každém pátém kole je hráč s nejvyšším počtem gólových nahrávek za dané období oceněn titulem Přihraj:Král asistencí a pět dalších kol odehraje v dresu s tímto označením na rukávu. Pořadí se vyhodnocuje po každém pátém kole a v případě rovnosti gólových asistencí rozhodují další parametry: 1) Počet gólových asistencí 2) Počet přihrávek do gólové šance 3) Počet předfinálních přihrávek 4) Počet přihrávek do pokutového území 5) Celkový počet přihrávek 6) Počet odehraných minut 7) Počet naběhaných metrů |
Jaké byly začátky v Česku a v novém klubu?
Ze začátku jsem trénoval s jabloneckou juniorkou, protože jsem nebyl ve stoprocentní fyzické kondici. Pak mi dal tehdejší hlavní trenér Zdeněk Klucký šanci v prvoligovém áčku a jsem rád, že hraju stabilně. Po mém příchodu mi se vším v adaptaci hodně pomohli moji kamarádi – současný jablonecký spoluhráč Srb Nikola Jankovič a Bosňan Mirzad Mehanovič. Díky nim jsem si tady na všechno zvykl. Česky sice moc nemluvím, ale všemu důležitému rozumím.
Zažíváte pořádně nabitý podzim, dosud jste odehrál v této sezoně 26 mistrovských zápasů, což vychází v průměru jeden za pět dnů plus cestování. Jak to zvládáte?
No, je to vysoké číslo, ale je lepší hrát zápasy než jen trénovat. Těžké to ale určitě je, ta únava přichází hlavně z dlouhého cestování, ovšem není pro mě problém být na každý zápas stoprocentně připravený. Naštěstí mi nevadí létat letadlem, už jsem si zvykl.
Jaké máte fotbalové sny a cíle?
První sen se mi splnil. S Jabloncem hraju Evropskou ligu a v posledních zápasech ve skupině s ním chci ještě uspět co nejvíc. Díky výkonům v Jablonci jsem se dostal do národního týmu Černé Hory, hraju v něm v základní sestavě. Za to jsem maximálně šťastný, protože v reprezentaci nastupují nejlepší fotbalisté země a mně se to povedlo. Rád bych s Černou Horou někdy postoupil na vrcholnou akci mistrovství Evropy nebo světa. A mám ještě velký sen zahrát si někdy v kariéře Ligu mistrů.
