"Tohle je víc než nějaké fotbalové ocenění. Jsem na tuhle cenu hrdý a pyšný," řekl šestadvacetiletý Nedvěd.
Fotbalové ceny jste se zatím nedočkal. Jak jste si užil předávání té za Fair play čin roku 2006?
Byl to úžasný zážitek a skvělý den, to jsem vůbec nečekal.
V čem vás předávání cen za Fair play činy překvapilo?
Bylo to hrozně příjemné, úplně jiný styl vyhlašování nějakých cen, než jsem zvyklý. Lidé tam byli hrozně přátelští. Asi proto je to klub Fair play.
Kdy jste začal tušit, že cenu dostanete právě vy?
Když mě na akci zvali, bylo mi několikrát zdůrazněno, ať určitě přijdu. Tak jsem něco tušil.
Cenu vám předával předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. Co vám říkal?
Nejdřív mi gratuloval a pak se ptal na Přední Kopaninu, jak si vedeme. Zná se s otcem našeho předsedy, tak jsme se dali do řeči i při rautu. Ještě jednou jsem mu popisoval, co se při zápase stalo. Zajímaly ho všechny podrobnosti.
Kromě odznaku a vázy jste dostal i knihu s názvem Rytíři sportu. Cítíte se tak?
Já se v té knížce nenašel, asi mě tam zapomněli dát. Ale vážně: prostě jsem jen zakopl míč, někdo si toho všiml, napsal o tom, celé se to zmedializovalo a už to jelo. Myslím, že takových činů je spousta, ale nikdo si jich nevšimne nebo na ně neupozorní. To se u mě stalo a ocenění mě hrozně těší. Je to úplně skvělý pocit.
Teď budete asi ostře sledovaný. Dokážete si představit situaci, že byste třeba nejednal fér a lidé by vám to hned dali nevybíravě najevo?
Snažím se být fér na hřišti i v životě. Tohle bych udělal znovu. Nemá to nic společného s fotbalem. Je to o lidskosti.
