Penaltu už samozřejmě zahodily ještě mnohem větší hvězdy než Limberský. Po zápase s Ostravou se však v Plzni řešilo, zda za minelou nestojí spíš než smůla Limberského ledabylost. I trenér Pavel Vrba připustil: "Zavánělo to lajdáctvím."
V 77. minutě se Limberský rozběhl k pokutovému kopu, před míčem zpomalil, nechal brankáře skočit do strany, pak balon elegantně podebral a dráhou jeho letu "namaloval" půvabný oblouček. Jenže tenhle půvab měl pro Plzeň ošklivou tečku: "Panenkovský" kousek neskončil v síti, nýbrž narazil do břevna.
"Rozebereme si to interně v kabině, ale takhle kopnout penaltu za stavu 1:1 pár minut před koncem?" netajil Vrba rozčarování. "Pochopím, když někdo dá takovou ránu do břevna, až se míč odrazí do středu hřiště. To budu respektovat. Ale to, co udělal David, zavání podceněním nebo lajdáctvím."
Kritizovaný fotbalista s trenérovými výtkami příliš nesouhlasil a dal to najevo: "Když trenér určil mě jako penaltového exekutora, sám dopředu tušil, jak to zahraju. Nemyslím, že šlo o lajdáctví, to je zkrátka takový typ penalty. Jen jsem měl míč poslat o něco níž."
Kdyby hrál proti Baníku nachlazený Horváth, kopal by penaltu on. Neúspěšně ho zastoupil právě Limberský, který nyní slibuje: "Teď se k penaltě dlouho nepohrnu."
Plzeňský obránce si poté, co trefil břevno, odražený míč sám doběhl, napálil ho do sítě a pak se radoval. Jenže takové jásání bylo omylem, dokonce poněkud směšným: je totiž proti pravidlům, aby míč z pokutového kopu dorážel hráč, který ho zahrával, pokud ho tedy k němu nevyrazí brankář.
"V té rychlosti jsem si to neuvědomil," přiznával Limberský. "Podobnou situaci jsem zažil snad jen někdy v žácích a tam navíc gólman míč přizvedl, takže gól platil."
Když to Limberský popisoval, bylo na něm zjevné, že pokud se ho Vrbovy výtky rovnou nedotkly, pak jej zcela jistě mrzí. Nic ve zlém, ale pravdou je, že z tribuny to jako lajdáckost vypadalo. Navíc Limberský je typem ohromně sebevědomého hráče, který si na hřišti hodně dovolí, jeho smělost občas hraničí s drzostí. Zpravidla se na něj úžasně kouká, člověk ho pro jeho parády obdivuje, byť si někdy říká, zda to už nepřehání a napadá ho, že se mu jednou nemusí vyplatit.
Možná z této Limberského povahy pramenil i jeho kiks v první půli, kdy zpětnou přihrávkou "namazal" do šance Milanu Barošovi. Hvězdu Ostravy však v souboji jeden na jednoho zpacifikoval stoper Čišovský.
"Vzpomněl jsem si na Baryho jako spoluhráče z reprezentace, tak jsem mu to hodil," vtipkoval Limberský po utkání trpce, spíš se do toho nutil, protože náladu na žerty dvakrát neměl. "Ba ne, moc děkuju Marianovi Čišovskému, že Milana vyblokoval."
Aby ale nevznikl dojem, že Limberského nepovedené chvíle staly jako jediné za překvapivou remízou. To by bylo kruté vůči Limberskému a především nespravedlivé, možná až neuctivé vůči ostravskému soupeři.
"Ztratili jsme body s týmem, který k nám nepřijel jen bránit. Baník hrál velmi dobře organizovaně a když jsme mu dovolili příležitost, pokaždé se nás snažil potrestat," uznal Vrba.