Mladý gólman tam pořád byl na pozici slávistické brankářské trojky. V konkurenci reprezentanta Černého a Václavíka si o šanci zachytat si první ligu mohl nechat jen zdát.
"Oba jsou vynikajícími gólmany. Kdekoli jinde v lize by každý z nich pravidelně chytal, ale ve Slavii mohl jen jeden z nich," potvrdil Slavík. "Proto jsem ani já šanci stále nedostával."
Chytal pouze v třetiligové rezervě a ještě ne pravidelně. Béčko čas od času posiloval Václavík, navíc do Edenu přestoupil ještě mladý Slovák Kozáčik. "Proto jsem chtěl v zimě odejít na hostování. Chtěl jsem také změnit prostředí, ve Slavii jsem byl odmalička."
Na hostování odešel už jednou, v předloňské sezoně zamířil do druholigové Mladé Boleslavi. I letos si padl do oka s týmem ze druhé nejvyšší soutěže. Tentokrát s Pardubicemi, které hledaly náhradu za Šimona. "Jsem rád, že tady můžu být. Může mi to jen prospět."
I v novém působišti si však musel na svou šanci trpělivě počkat. Čtyři zápasy si odseděl na lavičce, přednost dostal "starousedlík" Raba. "Doufal jsem, že bych mohl chytat už v Plzni," podotkl Slavík.
Na západě Čech se však ještě nedočkal. Až teprve plzeňská porážka 1:4 mu otevřela vrátka do pardubické branky. V následujícím kole však už měl důvod k radosti. A hned dvojnásobný. Nejen, že si na domácím trávníku v utkání s Mostem odbyl premiéru, ale zároveň se se svými spoluhráči dočkal prvního jarního vítězství.
"Chtěl jsem se chytit a v prvním utkání nedostat gól. To se mi povedlo, i když musím přiznat, že na mě moc střel nešlo," prohlásil Slavík.
Řekl si úspěšným zápasem o trvalé místo v brance? Vítězná sestava se přece nemění ... "Říká se to," usmál se brankář. "Jestli tomu tak ale skutečně bude, záleží jen na trenérovi. Pavel Raba sice dostal v Plzni čtyři branky, ale chytal velice dobře. Pokud bych dostal zase šanci já, tak udělám vše pro to, abych ji nepromarnil."
