Je letošní titul sladší než ten loňský?
Víte, já bych se v životě nenadál, že vůbec kdy nějaký titul vybojuju. Natož dva. Proto je nechci srovnávat, oba jsou báječné. Teď jsem hlavně rád, že už se nebudeme nervovat, že jsme vám nezavdali příčinu, abyste další týden psali, kdy už to konečně dotáhneme do cíle. Máme to s krku.
Nechybí vám, že jste si na Žižkově nemohli sáhnout na trofej pro vítěze?
Ale ani nechybí, já si počkám do třicátého kola. Bude se hrát doma, bude to velká sláva. Naši skvělí fanoušci si to zaslouží.
Odhadnete, jak dlouho může trvat nadvláda Slavie v české lize?
I bez Vaniaka klidně dalších deset let.
A s Vaniakem? Letos jste jako jediný z mužstva ještě nechyběl na hřišti ani minutu.
Věk nezastavíte. Mám tu smlouvu ještě na rok, tak ji dodržím. Ale pokud Slavia koupí lepšího gólmana, nemám s tím problém. Klidně si sednu a budu mu krýt záda. A Slavia mladého perspektivního kluka do branky potřebuje, aby tu dalších pět šest let chytal.
Vážně byste mu uvolnil místo bez boje?
Ne, já bych se o místo popral, ale pokud bude lepší, uhnu mu. Nic neplánuju, v tomhle věku ani nemůžu. Když jsem se na Žižkově před zápasem rozcvičoval, nějaký frajer zpoza klandru na mě povykoval: Vaniaku, můj táta je mladší než ty! Tak jsem jsem se jen usmál a šel na stará kolena vyhrát další zápas. Víte, svou práci ve Slavii jsem si odvedl: dva roky, dva tituly, jednou Liga mistrů, jednou Poháru UEFA. Dobrá bilance, ne?
Bude Slavia v Lize mistrů podruhé?
Jej, na to je moc brzo. Nejdřív se asi budou muset koupit nějaké posily, pak můžu odpovědět. Na jaře naše výkony hodně kolísaly.
Nakonec jste si titul pojistili už dvě kola před koncem. Jak to oslavíte?
No, chtěl jsem jet domů za rodinou, ale asi to odložím. Bůhví, jestli nám trenér na ráno nenaloží trénink... Ale teď vážně. Jsem starej člověk, dám si láhev vynikajícího bílého, najím se dobrého jídla, zazpívám si s ostatními a to bude všechno. Já už si své užil, nepotřebuju juchat jako mladí kluci. Vždyť mi táhne na čtyřicet.