„Neflákáme se tady, denně máme až tři fáze,“ hlásil 31letý reprezentační stoper z Turecka, kde je zatím sám. Manželka Andrea za ním přiletí až na přelomu ledna a února.
Volno neměl ani o víkendu. V neděli večer nastoupil proti druholigové Alanyi a teprve pak se poprvé přesunul do Ankary. S bývalými spoluhráči z Plzně, kteří do Antalye zamíří 16. ledna, se tak mine. „Jinak jsem tady ale v týdnu potkal spoustu kluků z reprezentace,“ hlásil Procházka a jmenoval Sivoka, Necida, Gebreselassie či Čelůstku.
Už za pár dnů, nadcházející sobotu, hraje Osmanlispor první mistrák v Kayserisporu. „A za týden nás čeká hned jeden z gigantů Galatasaray,“ těší se Procházka. Zatím bude v novém působišti bydlet na hotelu. Až dorazí manželka, vyberou si společně bydlení.
Jaký byl úvodní týden na vaší vůbec první zahraniční štaci?
Pořádně nabitý. Na hotelu jsem se přivítal s lidmi z vedení klubu a po pěti minutách jsem se už převlékal na individuální trénink. Teprve druhý den jsem absolvoval zdravotní testy a podepsal smlouvu. No a ve středu už jsem si odbyl premiéru v zápase proti Bursasporu.
Asi v příjemnějších podmínkách, než byste zažil s Viktorkou v Plzni, že?
Určitě, bylo příjemně, okolo 15 stupňů. Zažili jsme tu sice i celodenní bouřku, ale to tady v Antalyi není nic neobvyklého. Potkalo mě ale i jedno příjemné překvapení.
Povídejte...
To když mě Avdija Vršajevič (bosenský obránce Osmanlisporu, který se mihl i ve Spartě) přivítal na první společné večeři plynulou češtinou.
Jaký je vůbec „úřední“ jazyk v kabině?
V realizačním týmu jsou, až na kondičního kouče z Německa, samí Turci. My cizinci máme k dispozici tři překladatele, kteří tlumočí z turečtiny do angličtiny, jeden i do francouzštiny. V týmu jsou hráči deseti různých národností, takže je slyšet němčina, italština, španělština, rumunština a samozřejmě turečtina. Já rozumím anglicky a německy, ale s mluvením je to horší. Budu potřebovat pár týdnů, abych mohl dobře komunikovat.
Už jste stihl okouknout vaše rivaly na stoperském postu?
Konkurence je veliká. Vedle mě jsou to ještě tři Turci a polský reprezentant Lukasz Szukala, který se zotavuje po zranění a teprve pomalu se připojuje k týmu. Zatím jsou ale všichni spoluhráči přátelští, žádný náznak sebemenší rivality.
Znal jste někoho z týmu Osmanlisporu před přestupem?
Věděl jsem, že tady teď působí Kamerunec Pierre Webó, asi největší hvězda týmu, který hrál dlouho za Fenerbahce Istanbul. Dokonce nám s Plzní vstřelil v osmifinále Evropské ligy branku. A také jsem znal právě Lukasze Szukala.
Už v létě jste měl nabídku z Antalyasporu, teď jste přestoupil do Osmanlisporu. Berete to tak, že vám Turecko bylo souzené?
Když to v létě nevyšlo, už jsem ani nečekal, že přijde další nabídka. Stalo se, navíc byla daleko konkrétnější. Vycítil jsem, že je to moje možná poslední šance dostat se do zahraničí. Nechtěl jsem ji promarnit, jdu za další novou výzvou.
Smlouvu jste podepsal na dva a půl roku s další opcí. Sehrála i ta délka kontraktu svoji roli?
Samozřejmě, v 31 letech si toho musím vážit. Dali tím najevo, že o mě stojí a berou mě jako posilu. Jejich nabídka byla velice solidní.
Přesto je to pro vás velký krok do neznáma. Jste nervózní?
Všechno je pro mě úplně nové. Co se týče řeči, životního stylu, ale i nátury spoluhráčů. Ale těším se na to. Chtěl jsem něco podobného zažít a teď to přišlo.
Od koho jste si zjišťoval informace o Turecku?
Od spoluhráčů z nároďáku. A hodně jsem se bavil i s Honzou Rajnochem, který hrál přímo v Ankaře.
Co vám o Ankaře prozradil? Vy se tam přesouváte až teď.
Že je to moderní evropské město, což mi teď potvrdili i moji noví spoluhráči. Ankara je asi pětkrát větší než Praha. I počasí tam prý bývá podobné jako u nás, jen v létě jsou samozřejmě teploty vyšší.
Nemáte obavu, že přestup může ohrozit vaši nominaci na Euro do Francie? Přece jen trochu sejdete trenérovi Vrbovi z očí...
Takhle bych to neviděl. Konzultoval jsem to i s panem Vrbou. On sám říkal, že si můžu vzít příklad z kluků, kteří tam působí (Sivok, Necid, Kadlec). Všechno je jenom na mně. Pokud budu hrát a budu mít dostatečné vytížení, šance na nominaci určitě je.
