"Myslím si, že jsme odehráli povedený zápas," říkal jedenadvacetiletý střelec Frankfurtu, kam v srpnu přestoupil ze Sparty.
První gól padl po jeho pěkné akci. Byl důležitý, protože přišel po třech minutách. Svou trefou z úvodu druhé půle, v reprezentaci celkově druhou, zase zchladil nadšení domácí Malty, která po snížení doufala v naději na vyrovnání. "Pak už to bylo v pohodě."
Na malém vápně prodloužil nepovedenou střelu Lafaty. Byl zády k brance, tak míč trefil patičkou. "Podobný jsem dal už v jedenadvacítce, takže teď mám patičkou druhý," říkal Kadlec.
"Byl to momentální nápad, mohl jsem si to v klidu zpracovat, ale jsem rád, že to nakonec vyšlo takhle. Viděl jsem, jak to obránci prošlo mezi nohama."
V základní sestavě v kvalifikačném utkání byl podruhé (předtím v minulé kvalifikaci v Lichtenštejnsku). Dostal šanci i proto, že Libor Kozák měl trest za žluté karty. Na Kadlecovi bylo vidět, jak byl sebevědomý, dravý. Pomáhá, že mu vyšel úvod bundesligového angažmá.
"Cítím se dobře, ale měl jsem toho plné kecky. Za poslední dobu jsem odehrál dost zápasů," říkal. Když po sedmdesáti minutách střídal, bylo vidět, jak kulhá. "Měl jsem sedřenou patu do masa."
Do té doby si zápas užil. Oživil nedávnou spolupráci se sparťanskými parťáky Lafatou, Hušbauerem a Dočkalem. "Jo, jo, souhra nám šla. Víme o sobě, vyhovíme si," říkal po svém šestém startu za národní mužstvo.
"Terén byl těžký, hrbolatý, bylo dusno, potili jsme se, ale oba týmy to měly stejné. Soupeř nám chodili dost tvrdě do těla, ale zvládli jsme to," uzavřel Kadlec.
