„Není to příjemného, chtěl jsem se ukázat. Neukážu se,“ vykládal, když v neděli odpoledne dorazil z nemocnice. Vyšetření ukázalo natržené vazy v kotníku, což si vyžádá tři a čtyři týdny klidu.
Ligu hrajete od šestnácti, v osmnácti jste dal gól v kvalifikaci reprezentačního áčka, ale šampionáty do 21 let vám nic dobrého nepřinesly...
Zrovna jsme se s trenérem Dovalilem o tom bavili. Tenkrát před čtyřmi lety v Dánsku nám ta spolupráce nevyšla podle představ, navíc jsem tam odjel zraněný. Minule jsem nedal penaltu a teď tohle.
Neříkáte si, co jste komu udělal?
Ne, to ne. Nebudu naříkat, špatně se nemám. Zranění k fotbalu patří.
Špatně jste došlápl, co přesně se stalo?
Díval jsem se na to ze záznamu a nejsem si jistý, protože tam přesně je míč, takže na levý kotník není vidět. Chtěl jsem změnit pohyb, dát si míč do středu hřiště, ale noha mě už nepustila. Pak je vidět, jak ležím na zemi.
Mrzí to o to víc, že k tomu došlo bez kontaktu s protihráčem?
V důsledku je jedno, jestli vás někdo přejede nebo ne. Ani bych nechtěl říkat, že si za to můžu sám.
Věděl jste hned, že je konec?
S kotníkem jsem zatím nic neměl, takže jsem nevěděl, co bych s tím mohl mít. Přes noc mi to oteklo, doktor mě připravil na to, že to nemusí být dobré. Mohl jsem dopadnout i hůř, tohle jen jen natržené.
Byl jste ve formě, mohl jste si říct o zajímavé angažmá...
Platí, že se mám hlásit ve Frankfurtu. Vrátil se tam trenér, který si mě přivedl. Ale je pravda, že jaro ve Spartě mi vyšlo, tedy až na zápas s Plzní, ten nejdůležitější.
Co vás čeká v nejbližší době?
Měl jsem mít celkem dlouho dovolenou, ale tu strávím léčbou. Zajdu za klukama do kabiny, snad postoupí do semifinále. Sílu na to mají, i když porazit Němce bude hodně těžké.
