Po 10. kole nahradil odvolaného trenéra Kalvodu s prioritním úkolem: dostat fotbalisty Olomouce urychleně co nejdál od pásma sestupu. To se nejmladšímu kouči v lize Václavu Jílkovi nepodařilo, Sigma naopak klesla na předposlední místo, což by po sezoně znamenalo pád. Zase po roce.
Navíc jste přišel o klíčového obránce Hubníka, který se vrátil do Plzně. Přibyly vrásky, nebo jste s tím musel počítat?
Ta alternativa tu byla od začátku, nicméně do poslední chvíle jsme věřili, že by jej šlo udržet na těžké jaro. Nakonec se to nepodařilo, ale asi logicky. Plzeň má také dnes nějaké problémy a v Romanu Hubníkovi má hráče s nepopiratelnou kvalitou, kterou ukázal i tady a prokáže ji nadále také v Plzni. Přicházíme o hráče, který nám hlavně v závěru podzimu hodně pomohl.
Zkoušel jste ho přemlouvat?
Jako asi každý, kdo měl v klubu co do činění s Romanem a záleželo mu na tom. Od něj to bylo férové. Potřeboval si vyřešit osobní věci, sportovně se ho nedotkly. Snažili jsme se, ale nevyšlo to.
Není se čemu divit. Místo záchrany bude obhajovat titul a zabojuje o Euro.
S Romanem jsem pracoval poprvé. Přesvědčil mě, že má plnohodnotnou šanci se o místo v nominaci na Euro poprat. Teď jsou na této pozici v reprezentaci otazníky, tak si myslím, že Roman je jednou z možností a asi ve finále to bylo jedním z důvodů, proč se vrací do Plzně.
A vám se rozpadla stoperská dvojice s Radakovičem, která patřila k nejlepším v lize. Je nový stoper nutností?
Vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci, kdy hrajeme reálně o záchranu, je pro nás pozice stopera důležitá, chceme ji řešit. Uvidíme, co v rámci klubových možností vůbec přijde do úvahy. To, co jste řekl na začátku, je nepopiratelné: měli jsme tady jednu z nejlepších stoperských dvojic ligy, protože i Uroš vedle Hubníka s jeho velkou kvalitou a zkušeností vyrostl. Sám Roman mi potvrdil, že i Radakovič je velmi kvalitní stoper a nemusí mít zase mnoho automatismů zabudovaných a stejně o sobě vědí, což bylo vidět. Díky nim jsme měli v závěru defenzivu, jakou jsme měli. Poslední zápas v Příbrami jsme se rozhodli z důvodu zdravotních do toho sáhnout a možná i to byla příčina, proč jsme utkání nezvládli. Ale to už jsou jen spekulace. Máme tady další stopery: Honzu Štěrbu, který je připraven. Znám ho z mládežnických reprezentací, ale naše situace je velmi složitá na psychiku hráčů. Navíc Hubník byl i lídr v kabině a také tohle bychom potřebovali nahradit.
Lídrem měl být Jan Rajnoch, jenže to musí být podložené výkony a on přišel o pásku i místo v sestavě. Zklamal vás?
Úplně bych neřekl. Když jsem přišel k mužstvu, bavil jsem se s Honzou Rajnochem na rovinu, řekl jsem mu, že mám určité výhrady ke způsobu hry – ne k výkonům –, protože šel do pohodlna. Požadavky akceptoval, ukázal to hned v prvním zápase na Slavii, který zvládl naprosto perfektně. Byli jsme schopni Škodu eliminovat velmi dobře i bez Hubníka. I v dalších zápasech, kdy nastoupil, se nedá říct, že by sportovní výkonnost výrazně zaostávala. Trošku si uškodil v posledním utkání s Příbramí, kdy gólová situace pramenila z technické nepřesnosti, nebo spíš ležérnosti. To pak vrhá na hráče stín, ale neřekl bych, že sportovní výkonnost je nízká. Je to jiný typ hráče než Hubník – stejně zkušený, se stejným přínosem do kabiny, ale dneska absence rychlosti u Honzy je, ovšem to zase nahrazuje správným čtením hry a taktickou vyspělostí. Určitě to není hráč, kterého bychom chtěli teď hned odepsat. Má plnohodnotnou roli v týmu, ale i přestože ho tady máme, díváme se po někom, kdo by to vyztužil, protože v momentě, kdy nám někdo vypadne, potřebujeme plnohodnotnou alternativu.
To si vyzkoušíte už v prvním jarním kole v záchranářské bitvě s Bohemkou, kdy vám chybí vykartovaný Radakovič. Je Rajnochova menší rychlost problém, nebo ve dvojici s Radakovičem, jenž ho včas zakřižuje, to není tolik limitující?
To jste si odpověděl. Tím, že Uroš je velmi rychlý hráč i s dobrým čtením, tak v situaci, kdy jde míč za Honzu, je schopný ho křižovat. Tento atribut má velmi silný. Takže zčásti to eliminuje, ale spíš jde o to, že když chceme hrát aktivní obranu na krátkém prostoru, může mít problémy s rychlostí vytlačení soupeře – s rychlým pohybem nahoru a zpět podle míče, soupeře a míry nebezpečí. Ale Honza ukázal, že i v těžkých zápasech to zvládl, hrát se to s ním dá. Konkurenci však chceme zvýšit.
Rajnoch udělal na podzim dvě výrazné chyby: hloupě se nechal vyloučit v Jablonci a pak zmíněný kiks v Příbrami. Více než ležérnost bil od očí následný pomalý návrat, aby chybu napravil. O tomto přístupu jste se také bavili?
No jo no... Už jsem viděl takových situací víc a nejen u Rajnocha. Bohužel, je to takový přístup hráčů, kdy v bezradnosti už mají pocit, že to nemůžou zachránit, přitom prioritním požadavkem je situaci soupeři co nejvíce ztížit. Na jeho obranu musím říct, čímž ho nechci hájit, že v tom nebyl sám. Hráčů, kteří byli v okolí míče na úrovni soupeře, bylo jako žáčků víc a přepnutí do defenzivy jsme prostě nezvládli.
Je to pro vás důležitý poznatek, jak se hráči chovají v kritické situaci?Bavíme se o této konkrétní herní situaci?
Zkuste zhodnotit, jestli něco vypovídá o charakteru mužstva.
Když jsem přicházel k mužstvu, říkal jsem, že potenciál má. To ukázal hlavně v prvních utkáních, byť jsme je nezvládli bodově naplno. Na Slavii to bylo nadstandardní, následně doma s Boleslaví to bylo zase vysoce kvalitní, ale ovlivněné vyloučením a nedotáhli jsme ho k bodovém zisku podobně jako v Jablonci. Ale mužstvo pracovalo velmi dobře. S Duklou už to nebylo takové, ještě jsme se zvedli se Slováckem. I s těmi výhradami si pořád myslím, že těch pět utkání ukázalo, že s mužstvem se dá pracovat a že má sílu se konfrontovat prakticky s kýmkoli ze středu tabulky, může být úspěšné a může vítězit, ale nicméně poslední utkání devalvovalo předchozí. A nebylo to o chybách, ty byly vyústěním něčeho – nebyli jsme sebevědomí, byli jsme bezradní, chyběla odvaha, touha. Postrádal jsem tam to, co jsem z mužstva cítil v předešlých zápasech. Prohrát se může, ale po nějakém výkonu. My jsme bohužel v Příbrami předvedli velmi podprůměrný výkon.
Přesto se defenziva pod vámi zlepšila, je kompaktnější a soupeř už nemá tolik prostoru pro útoky – když tedy oddělíme systém od individuálních chyb. Je to první krok k zachráně?
Ano, je potřeba oddělit, jestli chyba, která předchází gólu, je systémová, nebo individuální. My jsme organizačních chyb udělali velmi málo, ale je to i otázka odpovědnosti. Kdo chce dobře pracovat do defenzivy, musí být správně nastavený. To není kolikrát o tom, jestli umíte dobře bránit, ale hlavně jestli chcete bránit. To se nám dařilo, i čistá konta tomu odpovídala. V Příbrami jsme udělali triviální chyby – i před prvním gólem byla zbytečná ztráta, následně podklouznutí Radakoviče a především pozdní návrat, tím pádem měl Hnaníček čas na střelu. Od druhé branky bych to nechtěl hodnotit, víc než fotbal to už byl chaos. Hráli jsme hurá fotbal, který soupeři vyhovoval, a každá naše ztráta zaváněla protiútokem. Ale s obranou jsem byl spokojený, protože až na druhý poločas s Jabloncem, kdy jsme dohrávali o devíti, nejenže jsme neinkasovali, ale my jsme mužstva nepouštěli do šancí. Buchta neměl v zápasech tolik těžkých zákroků. Od toho jsme se chtěli odrazit: pokud chceme bodovat, musíme vycházet ze zabezpečené a dobré obrany.
Defenziva nebyla kompaktní v poháru s Jihlavou, kdy jste odjel na reprezentační sraz s jednadvacítkou. Měli hráči pré?
To bylo ještě horší utkání než v Příbrami z pohledu organizace, z toho jsem byl hodně rozpačitý. Vyhodnotili jsme si to a pak se to zase vrátilo k tomu, co chceme. Ale nechtěl bych to přičítat tomu, že jsem byl pryč. Možná to roli hrálo, ale vedli jsme a nebyla zodpovědnost hráčů, jaká by měla.
Defenzivu jste zlepšil, co s ofenzivou? Když se podíváme na statistiky hráčů, jsou všichni za očekáváním: křídla Navrátil (1+1), Petr (1+1), Moulis (0+0)...
To je strašně málo, to si musíme přiznat. V jednu chvíli jsme neměli moc možností, protože se zranil Ordoš, Chorý, Malec, Plšek, v Příbrami nebyl ani Petr. To je objektivní faktor: neměli jsme konkurenci a nemohli jsme uvažovat o možnosti přímo na soupeře. Druhá věc je, že jsme si postupem času přestali vytvářet šance. Na to se musíme zaměřit. Nevím, jestli i náročnost způsobu hry směrem dozadu neměla pak i vliv na to, že jsme neměli tolik síly dopředu. Nesváděl bych to na to, že nejsme produktivní. Kolikrát nemáme kvalitu finální situaci vyřešit do šance. Když jsem si vyhodnotil zápasy s Duklou nebo se Slováckem, kde máme čtrnáct protiútoků do šestnáctky s možností ohrožení soupeře a jsou z toho tři střely na bránu, tak je to strašně málo. To je prostor na práci. Trénovat se to dá, jsou to otázky návyků hráčů, do jakých prostorů se mají v rychlosti dostávat.
I proto je důležité, abyste měl zdravého a hlavně podepsaného Michala Ordoše, který umí dát průnikovou přihrávku. Je jeho odchod další strašák?
Strašák to není. Uvědomujeme si jeho důležitost, bavíme se o tom. Jednání jsou teď konkrétní. Michal je kvalitní hráč, který má nabídky i z jiných soutěží. Za sebe říkám, že bych chtěl, abychom ho minimálně na půlrok udrželi a s bojem o záchranu nám pomohl. Nejen sportovně, ale i lidsky, protože dokáže na sebe navázat ostatní hráče a strhnout je k výkonu. Byť už to není hráč z nejmladších a nejrychlejších, pořád je to hráč, který dokáže gól připravit a vstřelit.
Navíc je zkušeným lídrem, jenž se v boji o záchranu cení dvakrát.
Určitě. Kdybychom ztratili druhého takového, bylo by to složitější. Ale těžko se to odhaduje, může naskočit mladý hráč, dá dvě branky a zase se to vyvíjí jinak. Ale Michal Ordoš by nám rozhodně pomohl.
Máte i plán B? Vzdor talentu Davida Housky dalšího sigmáka, který umí dát průnikovou přihrávku, jako například Ordoš v Teplicích, nevidím.
Nechci říct, kdo by měl Michala jednou nahradit. Zvlášť pokud ten hráč má dvacet let a Ordoš odehrál mnohem víc zápasů ve vetší kvalitě, to by bylo hodně troufalé, ale předpoklady pro orientaci k brance soupeře, vidění fotbalu, snahu hrát do kolma, schopnost připravit i vstřelit branku má Petr Ševčík. Je ale na začátku. V Příbrami dostal šanci na dvacet minut, teď s námi začne přípravu. Je v kádru jednadvacítky. Ale jinak by se mu nastupovalo, kdyby měla Sigma 26 bodů a nehrála o záchranu. My se musíme dívat ve chvíli, kdy hrajeme o život, i na jiné atributy než potenciál do budoucna. Bude to spíš o morálu, zkušenosti.
Není vhodná chvíle dávat šanci mladým.
Jsme pod tlakem. Kdybychom zvládli poslední utkání, tak jsme byli teď v jiné roli.
Už po půlroce v Sigmě končí největší letní posila Juraj Halenár. Bude chybět?
Vstoupily do toho silné argumenty z rodinných důvodů. Dál bych to nechtěl rozvíjet. Vůbec to není o sportovní výkonnosti. Juraj má své důvody pro to, aby byl blíž k Bratislavě.
Jak moc chcete kádr přes zimu posílit?
Uvažujeme o posílení na dvou až třech místech. Kdyby jich bylo víc, muselo by to být něco zásadního, co by se naskytlo a mělo by to hlavu a patu.
Stoper, defenzivní záložník a útočník, nebo chcete i alternaci na kraj obrany?
Kraje obrany nejsou optimální ne z důvodu výkonů, ale alternace. Ovšem tam bych se nechtěl zbavovat odpovědnosti, máme měsíc na to, abychom zapracovali další hráče. Typologicky bychom si mohli pomoct z vlastních zdrojů. Do budoucna bychom krajního obránce potřebovali, ale teď nás konkrétně zajímá pozice rychlého hrotového útočníka. Taková varianta by se nám na určité zápasy hodila.
Jste nejmladší trenér v lize, jako asistent ve Spartě jste byl zvyklý na hru o titul, teď vás poprvé čeká náročný boj o záchranu. Dopřejete si přes zimu lázně?
Uvědomuju si, že jsme v nelehké situaci, absolutně si však nepřipouštím, že bychom měli spadnout. Ale to už tady bylo několikrát. A nejen tady. Udělám maximum pro to, abychom se tomu vyhnuli. Klíčové budou první dvě utkání – doma s Bohemkou, venku s Brnem. Potřebujeme pod sebe dostat Bohemku, pak by se zase na tabulku dívalo jinak. Ale pokud ta dvě utkání nezvládneme, bude to opravdu kritické, protože pak máme doma Spartu, Plzeň a mužstva, která jsou kolem nás, máme většinou venku, kromě Baníku. Ale tým ukázal svoji tvář a kvalitu, teď jde o to, abychom to do nich dostali tak, že budou schopní ji ukazovat nejen po nějakou část zápasu, ale aby tempo dokázali udržet celých devadesát minut plus nastavení. Jedině tudy vede cesta a na to se zaměříme v přípravě.
