Týden to trvalo, než se přestup dořešil. Neměl jste přece jen strach, že z toho nakonec sejde?
Ani ne. Velké přestupy trvají déle.
Co jste celou tu dobu dělal?
Trénoval sám s jedním ze šesti trenérů. Běhal jsem, posiloval, měl jsem fyzické testy, pak mě v nemocnici na vyšetření projeli a udělali snad sto rentgenových snímků.
A co učení francouzštiny?
Hned druhý den jsem dostal učitele. Pozdravím, poděkuju, zeptám se: Jak se máš? A hlavně říkám: Jsem unavený! Trénoval jsem jen bez balonu, to je pěkná zabíračka. Ale nestěžuju si, když nemáš naběháno, nemůžeš hrát. Druhého srpna začíná liga, hrajeme dva francouzské poháry, Ligu mistrů...
Do Ligy mistrů se nejdřív musíte dostat přes poslední kvalifikační kolo. Olympique skončil v lize až třetí.
Já vím, bude to těžké, záleží na losu. Zato Slavia musí vyhrát dvě předkola. Ale třeba dostane nějaké jogurty a snadno postoupí.
Byl Marseille vysněný klub?
Jako malý jsem fandil spíš Barceloně, AC Milán nebo Juventusu, ale i tohle je klub s velkou minulostí a velkou budoucností. Copak můžu chtít víc? Je to další stupínek v kariéře. Xaverov, Blšany, Teplice, Slavia, teď Olympique. Jen ten rozdíl, až budu jezdit na reprezentační srazy. Dřív to bylo ze Strahova, teď budu létat z Marseille. Tedy, jestli mě v reprezentaci budou chtít (smích).
Smlouva je na pět let. Není to příliš?
Je to dost, ale zase mám jistotu.
Před pár dny už jste pózoval s devítkou na dresu. To je vaše číslo?
Devítka, to bylo kvůli sponzorovi. Ale dostanu čtrnáctku, jako jsem měl v Teplicích i v nároďáku. Ve Slavii jsem si vybírat nemohl. Přišel jsem na tiskovku a tam povídají: Pan Vachoušek s devítkou.
Teď jste v klubu, který vyhrál v roce 1993 Ligu mistrů. Hráli tam Völler, Barthez, Desailly a další. Ke komu v mužstvu vzhlížíte teď?
Kdyby obránce Leboeuf neodešel do Kataru, on by byl asi ten lídr. Jako Míša Bílek v Teplicích, pan fotbalista a fantastický člověk. Rád jsem ho pozoroval. Když jsem něco zkazil na prvním turnaji, povídá mi: Příště to nedělej! Nejdřív jsem to bral jako křivdu, pak mi došlo, že má pravdu. Teď mu můžu jen poděkovat.
