Jiráček měl za sebou utkání kariéry. V barážové odvetě o mistrovství Evropy 2012 dal v Černé Hoře jediný gól zápasu, devět minut před koncem tak definitivně zajistil Česku postup. "Bylo to dílo celého mužstva. A že se povedlo rozhodnout zrovna mně? To tak neberu."
Prokličkoval se obranou a přes padajícího brankáře skóroval. "Ani jsem nepřemýšlel, co udělám. Viděl jsem, že obránci jdou proti mně, a díky bohu, že mi to vyšlo."
Při svém pátém reprezentačním startu dal svůj první gól. "Je jasný, že byl životní. Nejsem žádný střelec, moc gólů nedávám, ale tenhle stavím úplně nejvýš."
Jako by ho při akci inspirovali nedávní protihráči, s Plzní se během posledních týdnů dvakrát postavil Barceloně s fenomenálním Messim. "Těžko se dá od nich něco naučit, když jsou úplně někde jinde. Já jsem rád, že jsem dal gól a posunul nás na mistrovství Evropy. Že jsem takhle pomohl."
Přitom v prvním barážovém utkání v pátek v Praze za stavu 0:0 při zakončení selhal. Nakonec to nevadilo, jeho zaváhání napravili Pilař se Sivokem, kteří Česku zajistili výhru 2:0.
Jiráček se odvděčil v Černé Hoře. "Ta neproměněná šance z Prahy mi bleskla hlavou," přiznal.
Petr Jiráček právě střílí gól Černé Hoře, běží se radovat a nakonec přijímá gratulace od Jaroslava Plašila.
Naopak hlava se mu netočí z toho, jak se za poslední rok posunula jeho kariéra. Pětadvacetiletý záložník vůbec píše zvláštní příběh.
Loni na jaře ani neměl jisté místo v českém ligovém klubu, za Plzeň jen střídal. A v posledních měsících je takřka nepostradatelný pro národní mužstvo. "Spadl nám z nebe," řekl o něm reprezentační manažer Vladimír Šmicer.
"Speciálně bych chtěl vyzdvihnout Jiráčka. Ač je tady skoro nováček, tak si na hřišti počíná velmi zkušeně. Roste z něj velký hráč," prohlásil po utkání v Černé Hoře kouč Michal Bílek.
A sám Jiráček? "Na to odpovídám dnes a denně. Beru to, jak to přijde. Že bych si s tím lámal hlavu, to ne. Vážím si toho a užívám si to."
Po utkání v Podgorici si však vůbec neužil bezprostřední oslavy postupu, po příchodu ze hřiště se ho ujali dopingoví komisaři. Vůbec mu nedovolili jít do kabiny a odvedli ho do vedlejší místnosti pro doping . A když z ní po hodině a půl vyšel, spoluhráči už seděli v autobuse cestou na letiště.
"Nečekal jsem, že tam strávím takovou dobu. Musel jsem vypít pět litrů vody, abych ze sebe něco dostal. Během zápasu jsem moc tekutin nenabral a musel jsem to dohánět. To je potom těžký. Na malé oslavy snad bude ještě čas."
